Jako bych vůbec nespal. Hlava mne bolela jako střep a nebyl jsem schopný vstát. Být osmkrát nemocný od září, co tříletá Viki nastoupila do školky a nosí si jednu nemoc za druhou v rámci budování imunity, by nemělo být vůbec legální.
Viki za mnou vlezla do postele.
"Tati vstávej! Sou vánoce, psijde Ježišek!"
"Ještě skoro týden, Viki a já jsem nemocný."
"Nemocný?" podivila se Viki, protože na zombie jsem vypadal velice zdravě.
"Já se o tebe budu starat, jo? Můžu?" řekla nadšeně.
Oči se mi zalily vděčností. Má dcera je tak hodná!
"Děkuju," vzlykl jsem, ale nebyl jsem schopný ani pohnout hlavou zabořenou do matrace.
Cítil jsem, že mne přikývá. Celého, i s hlavou. Jako mrtvolu. Začal jsem se dusit, ale bylo mi to jedno. Chtěl jsem umřít.
"Tak," řekla spokojeně. A dál nějak nevěděla, co dělat. Začala si hrát vedle mne s plyšákama.
"Musite být potichu, jo, tatínek je nemocný," napomínala je.
Ona je tak hodná.
Pak mne začala mlátit něčím do hlavy.
"Áááá!" vykřikl jsem.
"To vejbloud. Fuj, to se nedělá! Tatínek je nemocný, já to zíkala!"
"Řekni velbloudovi, že mu nechám na plastice odstranit hrby a bude vypadat jako lama!"
"Budes vypadat jako tlama!" zopakovala Viki poslušně.
Chvíle ticha. Pak na mne vylezla a začala mi skákat na zádech a po hlavě!
"Kdo to po mně skáče?!" křičel jsem.
Další chvíle ticha.
"Hjošík?" zkusila to. Slezla ze mne a zakňučela: "Já neci, abys byl nemocný, já si chci s tebou hlát."
"Jo, Viki, kdyby život byl jen otázkou přání, tak já jsem zdravý a hrošík by byl na dně Orlické přehrady s nožičkama zalitýma do betonu."
"Jóóó! Psehlada, koupání, pojedeme! Jóóó!" Hrošík na Viki zuřivě gestikuloval, že to není druh dovolené, o které člověk sní.
Pak Viki navrhla: "Já ti něco nakleslim, jó?"
Zamručel jsem.
"Poť, Šášo, budeme placovat tatínkovi na pocítaci a něco namalujeme na monitol, jo?"
A pak se stal vánoční zázrak!
Byl jsem zdravý.
Ukázka z Knihy povídek, nedopatřením vydané pod názvem knihy "Název knihy". Tuto knihu kupují většinou sběratelé. Kvůli obalu.
© M. M. Cabicar
Příhody s Viky můžete sledovat také na Facebooku!
Dítě školkou povinné
Jak čůrají nevěsty
Autor: M. M. Cabicar
S touto knihou se budete chlámat, řezat a slzet smíchy. A nepůjde to zastavit! Knihy od M. M. Cabicara jsou souborem příhod s jeho nyní již čtyřletou dcerou Viki. Ta, jako každé dítě, nemá zábrany a nestydí se dělat a říkat věci, které ji právě napadnou. Její tatínek si pak často přeje být neviditelný, nebo s Viki prchá ze scény. Mnoho příhod již obletělo celý internet a byla by velká náhoda, kdybyste se s alespoň jednou z nich ještě nesetkali.
Chcete vědět, jak se Viki naučila říkat R? Chcete vědět, jak to dopadlo, když se Viki cizích svatebčanů zeptala „Jak čůrají nevěsty?“, nebo jak se jí podařilo projít kolem ochranky? Potom se začtěte do téhle báječné knihy!
Všichni čtenáři svorně doporučují: U knihy nejezte, nepijte, a pokud poblíž někdo spí, zavřete se za čtvery polstrované dveře!
Knihu najdete v nabídce nakladatelství Grada.
Sledujte nás na sociálních sítích:
