Diskuse na téma Můj svatební den

Není nad to, zavzpomínat si na svatební den :-D Svatbu jsme se snažili zajistit s co největším předstihem, protože termíny na zámku jsou v letních měsících obsazené i rok dopředu. Jediné volné datum bylo 11. září....No dobrá, tak se vezmeme 11.září. ;-) Týden před svatbou nám na parkovišti cyklista totálně zrušíl auto, když se nám v plné rychlosti naložil do napůl zavřeného kufru. Škoda 50 tisíc.... Bez auta se super zařizuje, nakupuje a dává dohromady cokoliv, když člověk bydlí na vesnici 30 km od civilizace ....Hned na to nám oznámili, že restaurace, kde jsme plánovali svatební hostinu bude mimořádně mimo provoz. *2* Sehnat tak narychlo náhradní alternativu - hahaha.....Dva dny před svatbou nám zlatník volal, že se omlouvá, ale že prstýnky mu nedodali, takže nám nějaké tedy nějaké půjčí, a ty naše, že budou až týden po obřadu. :-P Svatební šaty , které jsem si hodiny vybírala, dali v salonu do čistírny, a tam jim je zničili, takže jsem si ty k oltáři vybírala ze tří druhů až ve svatební den, a pěkně na rychlo. Ke kadeřníkovi jsem vyrážela hned ráno, počasí nádherné, sluníčko pálilo. Vylezla jsem ven a z nebe bez mraků slejvák...já bez deštníku.... *1* Cestou od holiče jsem naložila v cukrárně nádherný třípatrový dort. V místě, kde jsme nakonec pořádali hostinu sami , ho budoucí manžel dával do lednice a spadla mu na něj police *3* Ve finále mi na svatební den nedorazil svědek ;*( Takže musím konstatovat, že na svatbu máme všichni i po 7 letech hluboké vzpomínky *4*

Moja vysnivana svadba bola pre 6 rokmi a bola krásna na Bojnickom zámku, počasie vyšlo, všetci boli spokojný, trapas nebol žiadny :) a najkrajšie bolo ako sme išli s manželom po ukončerní svadby sami posledný peši domov :) nebolo to daleko a ta romantika bola úžasná :)

Moji svatbu jsem si představovala jako v pohádce. Každý by si přál takovou svatbu jako William a Kate. Plánovali jsme vše půl roku dopředu. Místo, hosty, šaty, květiny, chlebíčky, dorty, zákusky, no prostě všechno. Nadešel můj den D. Od rána katastrofa. Skoro jsem nespala, s mým nastávajícím jsme se honili jak blázni, aby vše vyšlo. Hosté přijížděli, muselo se zajistit občerstvení. Já byla zavřená v pokoji, se mnou nikdo. Bylo mi to trochu líto. Při odjezdu mi vymáchali šaty ve psím jídle, tatínek se mi opil, zlomil se mi hřebínek u závoje, při focení mi ještě přišlápli šaty na žvýkačku, no prostě pohroma. Co jsem si užila, byla oslava. A zakončení bylo vůbec nejlepší..... Náš svatební pokoj obsadili a mi byli nuceni strávit svatební noc na ubytovně s ostatními hosty. Takže můj nejhezčí den v životě mě velmi zklamal. Znovu bych se už vdávat nechtěla, jsem ráda, že to máme za sebou. Všem kdo plánuje svatbu přeji hlavně pevné nervy a přežijte to líp, než já. Ale jsem ráda, že jsem našla toho pravého, jsme spolu 7 let.