Je čas vzít dítěti dudlík? Poradíme vám, jak na to

Ona malá gumová věc pro miminka a batolata má samozřejmě své zastánce i odpůrce. Jedni tvrdí, že dítěti dudlík deformuje dětské zoubky a brzdí rozvoj verbálních schopností, druzí naopak brání názor, že dudlík nahrazuje matčin prs a tím pomáhá děti zklidnit.

Máte noční můry z toho, že vaše dítě půjde do školy s dudlíkem v puse? Že se tohoto gumového šidítka nikdy nevzdá? Odborníci radí, buďte v klidu. Stejně jako ostatní projevy batolecího věku, i „dudlíkovaná“ je časově omezená záležitost. Většina dětí si tímto obdobím projde a vypořádá se s ním bez větších traumatických následků. Potřeba dudlíku u novorozenců a kojenců se připisuje sacímu instinktu, který je primární potřebou novorozence. Používání dudlíku by sice mělo mít svá pravidla, ale jedná se spíše o hygienické zásady a praktické rady. Na druhé straně je však podle odborníků lepší dudlík než cucání palce.

Používejte anatomicky tvarované dudlíky

Je-li potomek spokojený i bez dudlíku, v žádném případě mu ho nevnucujte! Dudlík by také neměl být prvním řešením ve chvíli, kdy miminko zapláče. Tento kousek umělé hmoty mu připomíná matčin prs a jeho sání ho dokáže uklidnit a uvolnit v něm napětí. Pomáhá dítěti překonat „krizové“ situace, např. když musí strávit krátký čas bez mámy, když je nemocné, nebo než usne. To je pak dudlík dobrou náhražkou. Zpočátku používejte takový dudlík, který imituje bradavku, později anatomicky tvarovaný dudlík (tzv. ortodontický), který dovolí dětským zoubkům správný růst. Můžete si vybrat i materiál – silikonový, nebo latexový, podle toho, který dítku více „chutná“. Laktační poradci doporučují dát novorozenci šidítko až po šestinedělí. Někteří odborníci tvrdí, že by dudlíky mohl ve výjimečných případech i narušit správnou techniku kojení.

Kdy je čas se šidítka zbavit?

V průběhu druhého roku života batolata již začínají více rozumět pokynům rodičů, a také je více chápou. Proto začněte s vysvětlováním a nenásilnou odvykací kůrou, kdy "dudání" pomalu směrujte pouze na dobu usínání. Výhodné je také využít období začátku lezení a chůze, kdy malý cestovatel žije novými dovednostmi a objevuje svět. Dudlík nenechte přes den potomkovi na očích, zaměstnané batole si na svého drobného gumového kamaráda často ani nevzpomene.

Nenechte se zlomit pláčem a křikem

Když už se s dudlíkem jednou rozhodnete skoncovat, v žádném případě nekupujte nový a ve svém přesvědčení vytrvejte, i kdyby to mělo stát pár srdceryvných scén. Několik marných odvykacích pokusů celou proceduru jen zhorší. Když je dítko na dumlání hodně fixované a tropí scény, je vhodné zvolit postup postupného omezování. Začněte tím, že s dudlíkem nebudete chodit ven, nakonec omezte dudlík jen na postýlku a usínání. Pak jej v pravou chvíli vezměte úplně. Díky vynalézavosti některých maminek se jejich dítě zbavilo dudlíku prostě proto, že „přestal fungovat“ nebo se záhadně „ztratil“. Osvědčuje se spojit odevzdání dudlíků s nějakou událostí. Můžete ho odnést sousedovic novorozenému miminku, nebo ho nechte Ježíškovi za dárky, které drobečkovi přinese apod. Pokud máte s pevnou vůlí i trochu fantazie, vezměte děti za jejich oblíbenými zvířátky a vysvětlete jim, že zvířátka dudlík potřebují víc než on. Přesvědčte ho, že udělá zvířátkům ohromnou radost, když jim ho věnuje. Děti si po pár dnech na dudlík ani nevzpomenou a přijmou fakt „rozbité“ či „ztracené“ cennosti jen s pár slzičkami.

Pozor, aby si dítě nevytvořilo jiný zlozvyk

Pokud dítěti odmítnete dát dudlík, když o něj ustavičně žádá, ve většině případů si začne cucat palec na ruce. To může opravdu přerůst do zlozvyku, který se v pozdějším věku jen velmi těžko odnaučuje. Na rozdíl od dudlíku dětský palec nemůžete sterilizovat vařící vodou a určitě sama dobře víte, že batole nemá zrovna nejčistší ručičky (ať se snažíte sebevíc). Leze po zemi, všechno si chce osahat a všechno také strká do pusinky. Proto dobu „odstavení“ od umělého kamaráda nezkoušejte moc brzy, nejdříve od jednoho roku. Někdy se dítě odnaučí rychle, někdy to trvá déle. Nechtějte to však vyřešit za jediný den. Potomek za celý dosavadní krátký život dudlík používalo neustále a svým způsobem si k tomuto kousku gumy vytvořilo vztah. Potřebuje proto čas, aby si to všechno mohlo promyslet a samo "usoudilo", že dudlík už opravdu nepotřebuje, protože je už „velké“. Rafinovaných postupů je nepřeberné množství, nedoporučuji však začít s odvykáním, když je dítě nemocné, nebo je z jiných důvodů v nějakém stresu.

Stoprocentní způsob a zároveň takový, který by zabral na všechny děti, opravdu neexistuje. Ať už vyzrajete na svého prcka jakkoliv, mějte na mysli, že nemá cenu tlačit na pilu jen proto, že dítě vaší sousedky už dudlík dávno nemá. Každé dítě je jiné, každé má jiné potřeby. Jestli trhne sídlištní rekord v dudlíkování, bude váš potomek určitě úspěšný v něčem jiném. A nezapomeňte, že výchova není soutěž matek o to, které dítě zvládá věci dříve než ostatní.