S miminkem si povídejte od narození

V prvních třech letech života naroste mozek miminka trojnásobně oproti původní velikosti. Během této doby se vytvoří cenná spojení, která ovlivní pozdější dovednosti čtení a myšlení.

Právě v tomto období můžete svůj malý poklad zvláště povzbudit a podpořit v jeho rozvoji, jednoduše tím, že s ním budete hodně mluvit. Vybrali jsme pro vás tři největší pozitivní účinky, které má povídání s miminky na vývoj jejich mozku.

Rozhovory podporují pouto mezi rodiči a dětmi

Mluvit se svým dítětem není jen o vývoji mozku. Časté mluvení s dítětem také podporuje pouto mezi rodiči a dítětem. Sociální dovednosti dětí se rychle rozvíjejí a rozhovory s mámou a tátou mají velký přínos. i zpočátku, kdy je konverzace sice ještě trochu jednostranná. Rodiče jsou pro své děti nejdůležitějším zdrojem, pokud jde o učení pozitivní komunikace a interakce. Interakce s rodiči je také zásadní pro budování důvěry.

Čím více slov děti slyší, tím lépe

Existuje souvislost mezi inteligencí a počtem slov, které dítě nebo batole slyší za den. Můžeme říct, že čím více slov miminka slyší, tím lépe se rozvíjí jejich jazyk, učení a později i čtenářské dovednosti. Jak všichni víme, cvičení dělá mistra a čím častěji děti slova slyší, tím rychleji je rozpoznají a pochopí. Učí se také rychleji napodobovat zvuky. Více slov v každodenním životě také znamená pro dítě větší slovní zásobu a více stimulace pro rostoucí mozek.

Pro podporu vývoje dítěte je velmi důležitá interakce a mluvení s mámou a tátou. Měli byste si dávat pozor, abyste nespadli do dětské řeči s fantazijními slovy. Gramaticky krátké a správné věty, možná mluvené vyšší tóninou a pomalu, jsou ideální pro stimulaci jazykového centra vašeho dítěte.

Pokud chcete své dítě povzbudit, aby se dozvědělo více, nejlepší způsob, jak to udělat, je společné čtení. I když vaše dítě ještě neumí číst, bude se mu líbit, když mu maminka nebo tatínek bude předčítat.

Jazyk vysvětluje pocity

Pokud se svým dítětem hodně mluvíte, vysvětlujete nejen svět a všechny věci, které se v něm dějí. Jazykem, ať už verbálním nebo neverbálním, projevujeme a sdělujeme pocity svému dítěti. Šklebíme se nad páchnoucí plenkou nebo jásáme, když je pichlavý vzduch v našem žaludku konečně venku. Zcela intuitivně maminka a tatínek vysvětlují svému dítěti, proč asi pláče nebo proč se tak rozkošně rozesměje. Tím, že mluvíme o pocitech a emocích, pomáháme našemu dítěti je pochopit. Nejprve s tím druhým, ale později určitě i sám se sebou.

Dejte si ale pozor, abyste s dítětem nemluvili příliš složitě. Ale nemluvte jen v dětské řeči. Malou mnemotechnickou pomůckou by mohlo být mluvit vždy o jednu úroveň „nad“ dítětem. Pokud váš poklad zatím neříká vůbec nic, stačí krátké věty nebo někdy i jednotlivá slova.

Zdroj: názory autora, https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5510534/