Dětem se uklízet a pomáhat v domácnosti nechce. Je potřeba je to postupně naučit. Poradíme vám jak na to.
Nevím, jak u vás v dětském pokoji, ale u nás se často pro samé hračky a oblečení nedaly ani otevřít dveře. Ne, že bychom měly se sestrou tolik plyšáků a garderoby, ale jako děti jsme je prostě nikdy nedokázaly uklidit na místo, srovnat a pořádek udržet víc než půl dne. Když už nás rodiče k úklidu donutili, náš postup byl takový, že jsme nejdřív vyházely všechny věci z poliček a prádelníků, abychom „uklidily pořádně“. Ale po chvíli nás celý úklid přestal bavit, a začaly jsme si s „nově objevenými“ věcmi hrát. Načež se úklid protáhl na celý víkend, bylo u něj spousta křiku a pláče a nakonec musela stejně nastoupit maminka a uklidit náš pokojíček sama. Nejkrásněji uklizeno bylo vždy, když jsme zmizely na případné jarní prázdniny či letní tábory. To do úklidu zapojila máma i tátu, polovinu věcí vyhodili a my se vrátily do poloprázdného, vycíděného pokoje. Nikdy nám ale ten zářící pořádek nevydržel moc dlouho. Existuje vlastně nějaká možnost, jak přimět děti, aby si po sobě uklízely?
To, aby se děti zapojovaly do chodu domácnosti – a není tím myšleno jen do úklidu svých pokojíčků – je naprosto legitimní požadavek rodičů. Později se jim tyto praktické dovednosti budou hodit. Nejen, že nebude veškerá práce jako nákup, vaření a úklid na vás, ale připravíte své ratolesti na běžný život, dozvědí se, jak se věci dělají, získají správné návyky a budou si umět poradit. Ale jak na to?
Důležitá je pozitivní motivace
Naučit děti si po sobě uklízet vyžaduje velkou dávku trpělivosti a hlavně důslednost. Můžete pojmout úklid jako hru a vypsat výhru za krásně uklizené hračky, srovnané oblečení atd. S odměnami to ale nepřehánějte, vycházejte z toho, co dítě potěší, ale rozhodně se nenechte vydírat. Dítěti pomozte v systému, jakým má uklízet (třeba od okna ke dveřím, od shora dolů atd.). Pokud je v pokojíčku opravdu jako po výbuchu granátu, s úklidem mu pomozte, nebo rozdělte úklid na více etap. Pokud nečekáte návštěvu celého příbuzenstva, není potřeba stihnout vše za dvě hodiny. Nezapomeňte se nenápadně podívat do všech skulin, kde se často schovávají plesnivé svačiny, špinavé prádlo a jiné poklady. Dítě se snažte za tato tajemství příliš nepeskovat, raději řekněte, že budete radši, když svačinu přinese domů, než aby mu pochodovala plesnivá pod postelí.
Děti by měly pomáhat i v domácnosti
Kromě úklidu vlastního nepořádku, najdeme pro dítě v bytě ještě spoustu činností. Odborníci radí zapojovat do domácích prací děti od útlého věku. Jakkoli náročné to je na rodičovskou pozornost a efekt a kvalita rozhodně není přímo úměrná vynaložené námaze, dítě si postupně na práci doma zvykne a pozná, jak to doma funguje. K batolecímu věku patří ohromná dávka zvídavosti a zvědavosti, mrňous si chce vyzkoušet všechno, co dělají dospělí a jak to dělají dospělí. Pro batolata a menší děti je objevování běžných domácích činností pravým dobrodružstvím a výsledky práce skutečným překvapením. Nebraňte proto dítěti, aby vám pomohlo zamést podlahu, pověsit prádlo, přineslo, podalo atd. Protože mu ještě chybí šikovnost a zkušenosti, nelze hned očekávat excelentní výkony. I přesto, že vám pak bude práce trvat mnohem déle, dítě se naučí vám pomáhat.
Práci změňte ve hru
Nenechte ale dítě nikdy uklízet samotné, bez dohledu, mějte potomka neustále na očích. Uklízení a domácí práce budou dítě také více bavit, když bude zapojeno více lidí a udělá se z činnosti hra. Fantazii se meze nekladou, zkuste si například hrát při vytírání podlahy na vysychání moře atd. Dítě to ocení a u práce déle vydrží. Naučte se přijmout dětské neobratné pokusy o „výpomoc“ s láskou a pochopením, rozhodně tak postavíte základ budoucímu kladnému vztahu k domácnosti. A nejedná se jen o děvčátka, chlapci by měli také poznat, že se nádobí samo neumyje a večeře nedorazí teplá rovnou z obchodu na talíři. V tomto genderové rozdíly nedělejte, budoucí partnerky vašich chlapečků to ocení.
Netrestejte děti za neúspěchy
Domácí práce jsou pro děti důležité i z jiného důvodu. V první fázi života trénují hmat a jemnou motoriku, koordinaci a rovnováhu. Malé děti sice pomáhají rády, ovšem jen když se chce jim. Pomoc stojí dospělou stranu nezměrné úsilí a efekt je často nevalný. Následný úklid vylitého mléka, rozbitého talíře, záchrana obarvených a sražených věcí z pračky, bývá často nad naše síly. Dobře míněná předsevzetí „uděláme radost mamince“ se často zvrhla v napravování nenapravitelných škod a drobných domácích katastrof. Ale i přesto dbejte na to, abyste dítě pochválili aspoň za tu část práce, kterou provedlo dobře a za snahu, jíž vám chtělo udělat radost. Poraďte mu, jak na to jít příště a nabídněte mu pomoc.
Pomoc není trest
Podle moudrých knih by se dětem neměla dávat práce za trest. Na druhou stranu jsem ale ještě neviděla, že by rodiče přesvědčili svého potomka, aby mytí nádobí vnímal jako odměnu. Věta „byl jsi hodný, smíš oškrábat brambory,“ asi velké nadšení nevyvolá. Domácí práce prostě budou vnímány jako nutné zlo. Velkou roli hraje i rozdělení dospělých rolí v péči o domácnost. Pokud tatínek běžně pomáhá mamince, občas uvaří a je schopný nacpat prádlo do pračky, nebudete asi muset synovi dlouho vysvětlovat, že domácí práce nejsou jen pro holky. Pokud máte doma chlapa, který si kuchyň spojuje jen s plnou ledničkou, podlaha se myje sama a prádlo se mu do skříně nějak samo srovná, bude potřeba si o povinných domácích pracích promluvit nejdřív s partnerem. Spolu pak nastavte pravidla a limity, kdo co bude dělat.
Dbejte na pravidelnost
Domácí práce nabízejí přirozené podmínky, kdy si dítě může trénovat své schopnosti a zručnost. Donést kýbl s vodou z koupelny do chodby vyžaduje nejen sílu, ale i balanc a zručnost. Pokud máte starší děti, zapojte je do pravidelných činností. My jsme se doma střídaly po čtrnácti dnech, kdy jedna uklízela kuchyň a druhá koupelnu a pak jsme se prohodily. Rozpis napište dopředu do kalendáře, abyste předešly dohadům, a na činnostech trvejte. Můžete stanovit i cílovou měsíční odměnu, která je dobrá hlavně u školních dětí, kdy si za „vydělané“ peníze mohou něco koupit. Pokud ale dostávají ratolesti kapesné, odměnu volte rozumně, aby vás uklízecí manévry nezruinovaly. Připravte se na to, že budete muset dodržování úkolů kontrolovat, občas prohodit „směny“, protože jedno dítě jede na hory a druhé by uklízelo dvakrát to samé a to by přece „nebylo spravedlivé“, nebo děti budou smlouvat a obchodovat. Věty typu, když za mě vyneseš odpadky, umyju nádobí, budou na týdenním pořádku. I přesto se ale zapojení potomků do chodu bytu a domácnosti stonásobně vrátí. Nebudete totiž na všechno sama.
