Matka na pokusy: O anorektičkách a otesáncích

Možná mi dáte za pravdu, že tzv. nežravé dítě je pro rodiče docela frustrující záležitost. No, radši to upřesním – frustraci to přináší ze začátku. Ledva dítěti začnete podávat první příkrmy, už se začne projevovat jako malý anorektik. Lžička čehokoli většinou končí vyplivnutá na zemi, stěně, mámině či tátově obličeji, ale pouze v případě, že se vám vůbec podaří vpáčit lžičku mezi semknuté rty malého vzpupníka. Tato fáze odporu se u mnoha dětí zlomí, velice brzo si jídlo oblíbí a nastává opačná situace – dítě se dožaduje podávání soust do pusy v tak rychlém sledu, že kadence lehkého kulometu je proti tomu zívačka.

Ovšem jsou jedinci, a řadí se mezi ně moje starší dítě, kterým ona „nežravost“ jaksi zůstane a ještě ve svých šesti letech má opravdu omezený seznam oblíbených jídel. Když pak z tohoto kratičkého listu, jídla se opakují natolik často, že se znechutí nejen vám, ale hlavně malému nejedlíkovi, který si dříve milovaný pokrm přejí a zařadí do velice rozsáhlého svazku „TO NEŽERU“.

Rodiče takových dětí zkoušejí potomstvu jídlo zatraktivnit, snaží se je do něj nenutit, podávat nové a nové recepty, vysvětlovat, až nakonec propadnou takovému zmaru, že klidně nechají jíst dítě suché těstoviny po dobu delší než dlouhou, protože už na to nemají nervy.

Život je však někdy spravedlivý a druhé dítě je pravý opak toho prvorozeného. U nás tomu tak alespoň je. Podobně žravé jako moje mladší robě jsou snad jen černé díry či nějaké hodně silné kyseliny. Sní všechno! Zatímco starší se ofrňuje a občas i pláče nad talířem, že tohle tedy „faaaakt jíst nebude“, mladší udělá chňap a už se futruje sestřinou porcí. Má to jedinou nevýhodu, já také ráda jím a musím říct, že si dopřávám i smažená, pikantní, uzená a jiná jídla, která jsou pro batolata zcela nevhodná. Tyto delikatesy musím konzumovat v přísném utajení! S uherákem do koupelny. Pálivé thajské nudle si musím jít sníst do šatny a sklenku vína postavit hodně vysoko na knihovnu, aby jí malá someliérka nechtěla okusit.

Vůbec to neberu úkorně! Můj malý otesánek je veselý a já mám radost, že po té první dietářce mám dítě, kterému chutná. Dokonce ráda krmí i domácí mazlíčky u babičky. S láskou jsem sledovala, jak dává psovi a kočce granule – tedy do chvíle, než jsem zjistila, že ty granule jí hlavně ona sama!

Dobrou chuť!

HanKa je reklamní textařka a máma dvou malých dcer.

Kdysi psala blog, nyní své postřehy ventiluje hlavně na svůj Facebook.

Nerada dělá z rodičovství vědu, ale co si budeme nalhávat – on to je svého druhu pokus.