Zjistili jste, že se váš potomek ve třídě už týden neukázal, přestože z domova každé ráno poslušně vyráží s aktovkou do školy? Poradíme vám, jak záškoláctví odhalit, jak ho řešit a především, jak mu předcházet.
Ráno celá rodina vstane, vypraví se do práce a do školy, jakmile ale zabouchnete dveře za posledním členem, ztrácíte přehled o tom, co a kde dělají. A na obligátní otázky typu „Jak bylo ve škole?“ se již standardně odpovídá, že „Dobře a nic se nedělo.“ Jak ale poznat, že se naopak „něco děje“ a že vše není tak v pořádku, jak váš školák tvrdí?
Snažte se najít důvod
Podle odborníků je nejdůležitější najít pravou příčinu toho, proč potomek nedochází do školy. Může to být jen proto, že ho čekají písemky, na které se dostatečně nepřipravil, ale může to také první známka vážnějších problémů, třeba šikany. Rodiče většinou zachvátí panika, když jim učitelé oznámí, že jejich dítě už týden nebylo ve škole. Hlavou se jim honí hrůzostrašné obrazy, jak potomek fetuje nebo vykrádá samoobsluhy, popřípadě rezignují na jeho další profesní kariéru. Většinou dojde i na klasickou manželskou hádku na téma, kdo z rodičů udělal ve výchově větší chybu.
Pokud zjistíte, že chodí vaše dítě za školu, je nejdůležitější zachovat si chladnou hlavu a v klidu si s ním popovídat.
Potomek jako by nic přijde pěkně na čas po půl druhé „ze školy“ a doma ho čeká nastoupená rodinná rada. Na první otázky, kde trávil dopoledne, se pravděpodobně snaží zalhat, že „ve škole, kde jinde“, ale již je mu nad slunce jasnější, že jeho dopolední exkurze byly prozrazeny. Většinou dojde ze strany rodičů na prosby, výhružky, ultimáta a zákazy. Ale podle odborníků tím docílíte jedině toho, že si nezletilec dá na své záškoláctví větší pozor, aby příště tak rychle „neprasklo“ a zdokonalí se ve lhaní a maskování svých dopoledních aktivit.
Jak tedy na to
Žádné dítě nechodí za školu bez příčiny, jen proto, že se mu to líbí. Ono to totiž není jen tak, vyplnit čas čtyř, pěti hodin, kdy se nesmíte objevit na žádném známém místě, kde by vás mohl potkat někdo, koho znáte nebo kdo zná rodiče, natož kde by vás mohli nachytat sami rodiče. Zároveň ale musíte trefit čas, kdy se vrátit domů, abyste nevzbudili podezření. Než se rozhodnete svého syna nebo dceru potrestat, pozorně se zamyslete nad možnými příčinami. Děti chozením za školu hledají únik před problémem, do kterého se nějakým způsobem zamotaly:
1. Nenaučil jsem se
Jeden typ záškoláctví spadá spíše do kolonky „ulití se z vyučování“. To jsme určitě zažili všichni, když nás čekala nemilá písemka, na kterou jsme se nestačili připravit a s výmluvou, že se na to do příště podíváme a necháme se dobrovolně vyzkoušet, jsme do školy nešli. Nemusím dodávat, že většinou jsme týdenním odkladem nic nezískali, látku jsme se nenaučili a „kouli“ jsme dostali další týden. A přece to, že jsme se občas ulili ze školy, neznamená, že se z vás v profesním životě nestali úspěšní lidé. Je proto třeba rozlišovat mezi jednorázovým "ulitím" a opakovaným vynecháváním vyučování, které již značí narůstající problémy.
2. Potřebuji víc pozornosti
Někdy děti volí záškoláctví jako prostředek k upoutání pozornosti na sebe sama a na své problémy. V dnešním uspěchané době, kdy rodina tráví málo času pohromadě a její členové nemají čas si o případných problémech promluvit, mohou školáci postrádat rodinnou podporu a porozumění. Snažte se proto svému dítěti věnovat co nejvíce. Neodkládejte kino nebo procházku do přírody "na potom" jen proto, že máte práci. Máte-li času opravdu málo, zkuste alespoň společně posnídat, poobědvat nebo večeřet. Důležitý je přirozený zájem o dětské problémy. Více naslouchejte a méně mluvte. Více chvalte a méně hubujte.
3. Problémy v rodině
Další příčinou mohou být různé rodinné problémy, rozvod nebo smrt blízké osoby v rodině. Špatnou atmosféru a hádky vnímá dítě pokaždé velmi citlivě. V případě rodinných problémů je důležitý otevřený a upřímný rozhovor, kdy dítě ubezpečíte o své lásce a porozumění a problém mu vyložíte jako celek i s případnými praktickými řešeními (třeba jak to bude fungovat, když se s tatínkem rozejdete). Pokud jde o rozvod, nikdy nenadávejte na bývalého partnera v přítomnosti dítěte.
4. Problémy s učiteli či spolužáky
Dalším z motivů pro záškoláctví je samozřejmě škola. Ne vždy nám sedí všichni učitelé, spolužáci, starší děti ve škole a jídlo ve školní kuchyni. Každý si určitě vzpomene alespoň na jednoho učitele, který mu v životě způsobil nemalá traumata. Podle odborníků je právě špatný vztah k učiteli a strach z předmětu hlavním motivem záškoláctví. Lavina neúspěchů ve škole má za následek stále více se prohlubující pocity vlastní nedostatečnosti. S nimi jde ruku v zhoršení prospěchu a „nestíhání“ učební látky. Řešením ze strany rodičů je maximální zájem rodičů o dění ve škole, o prostředí, ve kterém tráví vaše dítě téměř polovinu dne.
5. Nezvládám učivo
Pokud dítě nestíhá učení, zkuste najít doučování, pomozte mu látku zvládnout. Když se vám učitel nezdá, zvažte spolu s dítětem přestup na jinou školu. Podle odborníků dělá mnoho rodičů chybu, když stížnosti dětí považuje za výmluvy. Když má naopak dítě problémy s konkrétním předmětem, spolupráce s pedagogem je nevyhnutelná. Z menšího strachu se totiž lehce může stát vážná fobie, jejíž následky se odstraňují mnohem hůře.
6. Špatná parta
Pro dítě ve školním věku je velmi důležité někam patřit a začlenit se do kolektivu. Zároveň jsou v tomto období velmi snadno ovlivnitelné a manipulovatelné. Když takové dítě zařadí do nevhodné party, může z toho plynout řada nebezpečí. Motivem záškoláctví je v takových případech to, že jedinec nechce před svými vrstevníky (a zvlášť staršími) dát najevo strach nebo slabost. A i když v sobě najde odvahu říci "ne", parta ho většinou přemluví. Volný čas pak tráví většinou poflakováním. Ale protože dopoledne je přece jen dlouhé, začnou se mladí záškoláci nudit a z nudy a hecu pak ničí lavičky a zastávky, kouří, nebo zkoušejí drogy.
Máte-li podezření, že vaše drahá ratolest tráví čas místo školy tímto způsobem, je na místě udělat vašemu dítěti toxikologické vyšetření moči a poradit se co nejdříve s odborníky. Pokud chcete podobným „překvapením“ předejít, snažte se poznat přátele vašeho dítěte. Pozvěte je domů a ptejte se jich na jejich zájmy, koníčky. Děti takové „sedánky“ bytostně nesnášejí, zkuste proto situaci zlehčit a udělat neformální setkání. Pokud se vám však přátelé vašeho dítěte opravdu nezdají být vhodní, místo zákazu se pokuste o rozhovor či jiné alternativy. Potomek totiž na zákazy většinou reaguje přesně obráceně, než byste si přáli. Zapište děti do kroužků, kupte lístky na koncert jeho oblíbené kapely a snažte se ho více „zapojit“ do jiného života.
7. Šikana
Nejzávažnějším důvodem pro záškoláctví, které zároveň nejvíce uniká pozornosti rodičů je, když se dítě stane obětí šikany. Strach ze spolužáků či agresivní party způsobí, že žák z prostředí utíká. Zároveň se bojí se svými problémy svěřit komukoliv dalšímu. Nejohroženější jsou citlivé, introvertní a fyzicky slabé děti, které se před takovými útoky neumějí bránit. Pokud máte podezření, že je vaše dítě šikanováno, musíte být velmi opatrní. Dítě raději zalže a riskuje tresty od rodičů, než by přiznalo problém. Pokud je dítě dlouhodobě abnormálně smutné, zamyšlené, nesoustředěné, přecitlivělé nebo má dokonce nevysvětlitelné modřiny, je jasné, že něco není v pořádku. Podle odborníků je v takovém případě nejlepší okamžitě navštívit školu, promluvit si s pedagogy, popřípadě s rodiči agresivního dítěte a v krajním případě i změnit školu. Dítě se musí za každou cenu cítit bezpečně.
