Zadek má trčet dozadu! Proč?

Přitom antické a další středověké sochy ještě podobný postoj dokonale dokumentují. Páteř je esovitě protažená, ve spodní části je prohnutá a zadek je vytrčený dozadu. Drží ho pevné a kulaté hýždě. Ty přitom činí páteři oporu a nedovolují rozvoji bolesti zad. To ale souvisí s chůzí přírodních lidí, o niž západní lidé přišli. Tedy při každém kroku se hýždě stáhne a zpevní. Sval se posílí a dělá oporu zádům.

Akupunkturistka Esther Gokhaleová vyléčila bolesti zad u tisíců lidí. Tím, že je naučila znova chodit, stát a sedět. Sama přitom procestovala Evropu, Jižní Ameriku i Afriku a studovala opornou soustavu přírodně žijících lidí.

Ze svých poznatků vypracovala následující poučky:

1. Ramena nesmějí být svěšená dopředu. Je dobré je nadzvednout je, zatlačit dozadu a svěsit. Hrudní kost tak jakoby ční dopředu a do nebe. Ruce jsou pak svěšené podél těla a palce míří dopředu.

2. Páteř by měla být prodloužená. Člověk by se neměl hrbit a měl by páteř vědomě prodloužit. To lze také při cvičení jógy. Postoji bez hrbu přispívá také hlubokému dýchání.

3. Při chůzi je třeba vtahovat hýžďové svaly a vědomě je zpevňovat. Většina kultur v přírodě žijících lidí má do vysokého věku úchvatný zadek. Je to způsobeno tím, že chodí tak, že při každém kroku stáhnou hýžďový sval.

4. Důležité je také nevytrčovat bradu dopředu. Místo toho by měl člověk prodloužit krční páteř a bradu přitáhnout k tělu a dolů.

5. Při sezení by člověk neměl zaujímat rovnou polohu. To právě způsobuje hrby na páteři a bolesti zad. Důležitá je poloha ramen – popsaná výše – a prodloužená páteř.

„Tvar písmene J u páteře vidíte na řeckých sochách, vidíte ho u dětí. Je to dobrý tvar páteře,“ tvrdí Gokhaleová z Palo Alto v Kalifornii.

Při pohledu zboku by člověk stojící v popsaném postoji měl mít zadek za přímkou, která vede od temene hlavy páteří ke špičkám nohou.