Alergiků s každou novou generací přibývá. Zčásti za to mohou geny, ale významný podíl na jejich vzniku je nutné přičítat vlivům z prostředí – znečištění, toxinům, na hormonální systém působícím chemickým látkám, stresu, nezdravému životnímu stylu a také nekvalitní potravě. Potravinové alergie jsou přitom jedny z nejčastějších. Lidé jimi mnohdy trpí delší dobu a netuší o tom, že za zdravotní potíže může třeba mléčná laktóza či lepek z pšeničné mouky. Většinou tyto alergie odhalí až eliminační dieta.
„V naší populaci je nezanedbatelné procento lidí s potravinovými intolerancemi, z nichž vyplývají různá dietní omezení. Nejmarkantnější jsou tato omezení u potravin, které tvoří významnou součást jídelníčku, jako například v případě intolerance lepku, laktózy či mléka jako takového,“ upozorňuje MUDr. Karel Černý z alergologické ambulance v Šumperku.
Diagnostika těchto intolerancí často není jednoduchá a intolerance může vzniknout kdykoli v průběhu života. Pravou příčinu nesnází přitom lékaři a pacienti odhalí až po mnoha letech. „Eliminační dieta je potom v řadě případů jak diagnostickým, tak i jediným léčebným postupem,“ dodává alergolog Černý.
Eliminační neboli vylučující dieta tedy znamená vyřazení podezřelé potraviny nebo skupiny potravin. Délka této diety je různá podle typu intolerance. „U klasické alergie s rychlým nástupem potíží stačí dny až týdny, v případě jiných intolerancí, například na lepek nebo laktózu týdny až měsíce. Pokud během eliminační diety dojde k vymizení potíží a po návratu k podezřelé potravině se problémy objeví znova, pak se dá předpokládat, že právě tato je příčinou zdravotních problémů,“ vysvětluje Černý.
V poslední době velmi diskutovaným tématem jsou alergie na mléko. „Přesněji řečeno alergie na bílkovinu kravského mléka je problémem zejména kojeneckého a raného dětského věku, výskyt se odhaduje mezi dvěma až pěti procenty kojenců, většinou ale s věkem vymizí, v dospělosti je mnohem vzácnější,“ dodává alergolog.
Intolerance laktózy je kromě genetických těžkých vrozených defektů, které jsou vzácné, záležitostí naopak dospělého věku. Zejména ve věku nad čtyřicet let odborníci odhadují výskyt v ČR kolem patnácti procent.
Lidé s intolerancí mléka i lepku profitují z postupně se rozrůstajícího sortimentu bezlepkových potravin a potravin nahrazujících kravské mléko, nejlépe kvalitních bio produktů. U intolerance vůči laktóze se doporučují mléka rostlinná. Kromě sójového – pozor, sója může být také alergen – lze konzumovat mléko mandlové, makové, kokosové, sezamové, konopné, rýžové či ovesné.
Sledujte nás na sociálních sítích:
