Pokud to je teprve chvilka, co jste na narozeninovém dortu sfoukli 20 svíček, zdá se vám třicítka přibližně stejně daleko jako třeba důchodový věk. Jenže nenechte se mýlit – tenhle věk se dokáže přiblížit rychleji, než byste si mysleli!
A tak vám nezbývá až tak moc času, abyste si svůj život zařídili tak, že si ve třiceti budete moci říct, že při pohledu zpátky ničeho nelitujete.
A abyste věděli, na co si dát pozor, máme pro vás seznam věcí, jichž třicátníci litují nejčastěji (a víme, o čem mluvíme, trojkou náš věk začíná už nějakou tu chvilku…).
1. Všech těch nesplněných „měl/a bych“
Dokud vám není třicet, společnost na vás pohlíží jako na „mláďata“, která ještě mají to štěstí, že sebe sama ani svůj život nemusejí brát tak docela vážně. Jenže pak přijdou třicáté narozeniny a tenhle pohled se změní jako mávnutím kouzelného proutku. Najednou vám všichni budou dávat najevo, že teď už „byste přece měli mít vážný vztah/rodinu/děti/auto/dům/stabilní kariéru… (doplňte dle uvážení)“. A běda, jak do této škatulky nezapadáte! Než si uvědomíte, že je to váš život a nikdo nemá právo vám říkat, jak jej žít, budete chvílemi propadat mírnému zoufalství…
2. Že netrávili tolik času s rodiči
Ve dvaceti člověk chvátá, co se dá, aby se osamostatnil a přestřihl onu pomyslnou pupeční šňůru, co ho spojuje s rodiči. Jenže najednou při pohledu zpět zjišťujete, že jste se jim možná měli věnovat trochu víc, trávit s nimi víc času a alespoň nějak jim vynahrazovat všechnu tu péči a lásku, kterou vám dali.
3. Upřednostňování kariéry před osobním životem
Po studiích na vás všichni tlačí, jak je důležité najít si práci a pořádně si nastartovat kariéru. To je samozřejmě v pořádku, ale i tady extrémy škodí. To se totiž taky může lehce stát, že budete ve třiceti na vrcholu kariéry, ale zjistíte, že na rozdíl od svých vrstevníků jste si zas tak moc ostatních radostí života neužili…
4. Že si mysleli, že lidé ve 30 už jsou vlastně starci
Už John Lennon říkával, že člověk nemá věřit nikomu nad třicet. A zkuste si vzpomenout, jak jste třeba na střední koukali na lidi, jejichž věk začínal trojkou! Jako na někoho, kdo už má mládí dávno za sebou. Jenže najednou jste v jejich situaci a zjišťujete, že si vůbec nepřipadáte staří! Naopak!
5. Že se nenaučili brát v první řadě ohled na sebe sama
Spousta lidí stráví první roky dospělosti neustálou péčí a braním ohledů na někoho jiného. Nezištně svému okolí pomáhají, podporují ho, co jim síly stačí, a najednou zjišťují, že je spousta lidí jen využívala a s nimi se vlastně příliš nepočítá. Naučte se neupřednostňovat ostatní před sebou, pamatujte, že vy máte stejná práva jako oni!
6. Že se lépe nestarali o svou tělesnou schránku
Je to paradox – ačkoli právě mezi 20. a 30. rokem člověku záleží na vzhledu snad nejvíce (i když…), o zdravém životním stylu si jejich organismus často může nechat jen zdát. Jenže pak překročíte třicítku a vaše tělo vám to začne vracet… Holt už není tak odolné, jak bývalo!
7. Nevytvoření finanční rezervy
„Starám se jen o sebe, ještě si můžu dovolit utrácet a být nezodpovědný/á! Až budu mít rodinu, to už si nebudu moct tak užívat!“ Tak pod tímhle heslem spousta z nás prožije pěknou řádku let. Bohužel pak může přijít situace, kdy by člověk raději nadupanou motorku nebo kolekci značkových šatů a bot vyměnil za nějakou tu finanční rezervu…
Sledujte nás na sociálních sítích:
