Novoroční předsevzetí řadě lidí dodá odhodlání změnit svůj životní styl a začít žít zdravěji. K tomu patří také změna jídelníčku. Je-li ale tato změna prudká, probíhá ze dne na den a skladba stravy se mění zásadně, většinou se člověk cítí s novou stravou hůře. Většinou si každý nadšenec slibuje, že se zbaví toxinů a nadbytečných kilogramů a bude se cítit lépe. Bude. Ale až za určitý čas, než si tělo na nový režim zvykne. Bohužel právě negativní symptomy vyvolané prudkou změnou jídelníčku vedou řadu lidí k tomu, že se vrátí k původnímu, nezdravému stravování.
Při změně jídelníčku je třeba počítat především se třemi faktory – nedostatkem dopaminu, změnou ve střevní mikroflóře a ketózou.
Když z těla vyloučíme jídla bohatá na sůl, cukr a tuk, připravíme se také o dopamin. Právě pokrmy náležející k těm nejméně zdravým (a bohužel často také nejchutnějším) vyvolávají v mozku sekreci dopaminu – hormonu pohody a dobrých pocitů. Když tak člověk drasticky omezí příjem cukrů, tuků a soli, mozku dopamin chybí. Většinou reaguje podrážděností, negativními pocity, pesimem a také touhou po zakázaném jídle. Tím vůli a snahu změnit jídelníček oslabuje.
„Jídla bohatá na sůl, cukr a tuk vyvolávají sekreci neurotransmiterů dobrých pocitů, zvláště dopaminu, který aktivuje v mozku centrum odměny. Není pak tedy nic neobvyklého, že pociťujeme abstinenční příznaky jako náladovost, depresi nebo podrážděnost, když se vzdáme naprosto všeho poté, co jsme žili na konzervovaných potravinách plných cukru, soli a tuku,“ tvrdí doktorka Andrea D’Ambrosiová z Waterloo v Kanadě.
Změna by podle ní měla být postupná. K snídani by si člověk měl dopřát potraviny bohaté na vlákninu a bílkoviny, pak si naplánovat svačinky v podobě ovoce a zeleniny a zbavit se v domácnosti všeho, co svádí k mlsání – tajné zásoby, mísy s cukrovinkami apod. „Zrak je nemocnější a nejvlivnější smyslový orgán při výběru jídla,“ tvrdí D’Ambrosiová.
Také prudký nárůst vlákniny v jídelníčku může být pro trávení příliš náročnou změnou. Dostavují se tak střídavě zácpa a průjem. „Nejlepší je tak zvyšovat obsah vlákniny ve stravě postupně a k tomu dostatečně přijímat tekutiny,“ tvrdí dietolog doktor Vashti Verbowski z Vancouveru.
Několik týdnů také trvá, než si na novou stravu zvykne střevní mikroflóra. Zatímco jednoduché cukry podporují jeden druh bakterií, vláknina a oligosacharidy v luštěninách podporují jiné druhy mikroorganismů. Takže změnu jídelníčku provázejí často také nadýmání, průjmy, zácpy a jiné střevní potíže. Právě luštěniny by podle doktora Verbowskiho měli lidé začít jíst postupně po malých dávkách a tyto dávky zvyšovat.
„Nikdo, kdo se stravuje zdravě, nemá tyto symptomy bolesti hlavy, podrážděnosti, únavy a hladu. Ale mají to lidé, kteří jedí velmi nezdravě a náhle zásadně změní svůj jídelníček. Jedná se většinou o extrém, kdy zcela vysadí příjem sacharidů a sníží drasticky příjem energie,“ tvrdí obezitolog doktor Yoni Freedhoff z Ottawy.
Extrémní snížení příjmu energie a snížení příjmu sacharidů vede k jevu zvanému ketóza. Tělo začne spalovat zásobní tuky, z nichž uvolňuje molekuly glukózy. Jenže vedlejším produktem tohoto metabolismu jsou ketony, kterých je v krvi náhle velké množství. To je provázeno často nepříjemnými pocity, mentálním úpadkem, nevolností, únavou apod. Po několika týdnech stav odezní. Při ketóze je potřeba také hodně pít a doplňovat sodík a draslík, jinak hrozí dehydratace.
„Zřejmě nejlepší radou pro všechny je pomalu, po krocích, trvale změnit svůj jídelníček. Postupně zařazovat do své stravy zdravější potraviny a zbavovat se nezdravých návyků. A už u této stravy vydržet… drastické změny nemusejí být provázeny příjemnými pocity… ale také bývají nerealistické a nemají dlouhého trvání,“ dodává doktor Verbowski.
Sledujte nás na sociálních sítích:
