Světelný smog je jednou z nejvážnějších příčin úpadku lidského zdraví v populaci západních zemí. Za posledních šedesát let totiž v těchto rozvinutých společnostech vzrostla intenzita nočního osvětlení čtyřikrát. Lidé už ani mnohdy nepotřebují světlo, aby viděli při pohybu v domě či bytě uprostřed noci. To má ale zásadně negativní vliv na biorytmy.
Noční světlo totiž šálí organismus a jeho vnitřní hodiny, které fungují podle produkce melatoninu. Jeho vylučování do těla je zvláště pod vlivem modrého světla oslabeno či nepřesné, takže dojde k rozladění jemných hodin řídících tzv. cirkadiánní (denní) rytmy. To vede k nespavosti, únavě, obezitě, depresím, rakovině a mnoha dalším potížím a chorobám.
Zdrojem světelného smogu ale dávno nejsou jen pouliční lampy, v interiéru především elektronika – displeje, svítící kontrolky a diody, laptopy, tablety, chytré telefony a další zařízení, která svítí celou noc.
Usnutí řídí produkce hormonu melatoninu. V unaveném těle se jeho hladina zvyšuje po setmění, maxima dosahuje kolem druhé hodiny v noci. Proti němu působí sluneční světlo, které ze sítnice přenáší vzruchy do hypotalamu. Právě střídání světla a tmy, produkce melatoninu a jeho odbourávání řídí velmi jemný proces vnitřních hodin, které pak ovlivňují také tělesnou teplotu, bdělost, usínání apod. Melatonin ovlivňuje krom toho také hladinu cukru v krvi a krevní tlak.
„Jasné světlo v době, kdy máme spát, potlačuje produkci melatoninu, takže se opožďuje usínání a narušují vnitřní hodiny. Někteří lidé jsou citlivější než jiní,“ tvrdí profesor Jim Horne z Loughborough University, jenž se zabývá výzkumem účinků světleného smogu na zdraví lidí.
Podle něj světlený smog a narušený spánek zvyšují riziko infarktu, mrtvice, obezity, diabetu apod. Škodlivé je přitom třeba jen světlo z chytrého telefonu, který se přes noc nabíjí a jehož displej uživatel nezhasne. Moderní technologie navíc produkují hodně modrého světla, které působí na produkci melatoninu nejzhoubněji.
Sledujte nás na sociálních sítích:
