Dobrý spánek je předpoklad úspěšného, produktivního a radostného dne. Ovšem spíte opravdu tak dlouho a tak kvalitně, jak byste měli?
Spánek je útlumová fáze organismu, při níž dochází ke změně činnosti mozku doprovázené ztrátou vědomí i sníženou citlivostí na vnější podněty. Tak nějak by snění definovali odborníci. Ti také poukazují na to, že kdo relax v pyžamu a se zavřenýma očima nepodceňuje, ten má nakročeno k dlouhověkosti, silnější imunitě i kreativnímu myšlení. S tím je však v dnešní době potíž. A pěkně velká.
Nechvalná vizitka jednadvacátého století
Aktuální statistiky totiž sdělují, že celá třetina evropské populace trpí nedostatkem spánku. Jaká je situace konkrétně u nás? Podle mezinárodní společnosti GfK, jejíž specializací je průzkum trhu, představuje nespavost druhý nejběžnější zdravotní problém v Čechách. Pokud vás zajímá, jaký je ten první, je jím nachlazení. Vraťme se ale k nočnímu odpočinku a hlavně rizikům, která jeho absence přináší.
Vysoký tlak nebo zkreslené vzpomínky. Vyberte si
V tiskové zprávě Amerického zdravotnického centra National Institutes of Health se píše, že spánková deprivace úzce souvisí se vznikem arteriální hypertenze, nadváhy, kardiovaskulárních onemocnění, cévní mozkové příhody, Alzheimerovy choroby, hormonální nerovnováhy, reprodukčních poruch, depresí a diabetu.
Rovněž se tam uvádí, že značně negativní vliv má i na produktivitu práce, lidské chování a mezilidské vztahy. Kvůli ní je hodně nebezpečno i na silnicích, neboť ospalost je prý příčinou více jak 100 tisíc dopravních nehod ročně. V její souvislosti se mluví také o falešných vzpomínkách, tedy takových, které si dostatečně neodpočinutá hlava doslova vymýšlí. Teď je na místě jedna zásadní otázka. Jak dlouho v peřinách obvykle pobýváte vy?
Optimální norma, přes kterou nejede vlak
Cirkadiánní rytmy každého z nás jsou seřízeny trochu jinak, a to nejen vlivem genetiky, ale i evoluce. Nicméně obecně platná definice zní, že člověk by měl spát něco mezi sedmi až devíti hodinami. Lze nějak zjistit, zda je odpočinek opravdu takový, jaký by měl být?
„Položte si dvě otázky. Když se ráno probudíte, dokázali byste okolo desáté hodiny dopolední znovu usnout? Pokud ano, pravděpodobně nespíte dost dlouho nebo dost kvalitně. Další otázkou je, jestli jste schopní do oběda normálně fungovat bez dávky kofeinu. V případě, že je to pro vás naprosto nemyslitelné, se blížíte ke spánkové deprivaci,“ varuje britský neurovědec Matthew Walker.
Sledujte nás na sociálních sítích:
