Vědci z Oxfordovy univerzity varují všechny osoby trpící nespavostí či spící nedostatečně dlouho, aby nepodceňovali negativní vliv nedostatku spánku. Ten totiž krom fyzických potíží způsobuje vážné psychické problémy – paranoidní stavy, deprese, úzkosti a také noční můry. Přitom dosud se soudilo, že právě zmíněné psychické nemoci vedou k nespavosti. Podle oxfordských psychiatrů je tomu naopak.
Tvrdí, že neplatí, že deprese či úzkosti způsobují nespavost, ale že nespavost vyvolává depresivní, úzkostné či paranoidní stavy.
Když jedince trpící nespavosti pomocí kognitivně-behaviorální terapie zbavili jejich potíže tak, že spali řádně sedm až devět hodin denně, došlo k snížení výskytu depresí a úzkostí o dvacet procent a o deset procent se zlepšila jejich celková nálada a pocit štěstí.
„Problémy se spánkem jsou u lidí trpících mentálními potížemi velmi časté, ale příliš dlouho byla nespavost podceňována spíše než příčina psychologických potíží jako okrajový symptom. Tato studie staví starou hypotézu na hlavu a dokazuje, že nespavost způsobuje mentální potíže,“ tvrdí profesor Daniel Freeman z Oxfordské univerzity.
Recept na dlouhověkost?
O tom, že je spánek důležitý pro lidské zdraví, a to jak duševní, tak fyzické, už nejspíš nikdo nemůže pochybovat. Navíc se zdá, že lidé, kteří spí oněch propagovaných 8 hodin denně a dopřávají díky tomu svému tělu a mysli dostatečný odpočinek, mohou žít déle.
Vědci z Pensylvánie dokonce přišli s výsledky výzkumu a mají prý důkaz pro tvrzení, že dlouhý a kvalitní noční spánek podporuje imunitu, posiluje obranyschopnost organismu a tím prodlužuje život.
Podle doktorky Julie Williams z University of Pennsylvania naše tělo v nemoci automaticky touží po spánku a odpočinku. To je proto, že ve spánku je imunita nejsilnější. A pokud člověk spí dostatečně pravidelně, pak má obranyschopnost silnou a je připraven odolat i těžkým „nájezdům“ z vnějšku i zevnitř.
„Naše výzkumy poskytují nové důkazy o přímém a funkčním účinku spánku na imunitní odpověď organismu vůči infekci a chorobám. Pro obyčejného člověka z toho plyne jasný vzkaz, jakmile je nemocný, měl by spát tak dlouho, jak jen jeho tělo žádá a potřebuje, my máme důkazy, které to podporují,“ tvrdí doktorka Williams.
Sama testovala účinky spánku a spánkové deprivace v laboratoři na muškách octomilkách. Část nechala spát pravidelně a dost dlouho, část stresovala a nedovolila jí odpočívat. Octomilky pak infikovala vážnou bakteriální chorobou. Výsledky hovoří jasně. Stresované a neodpočaté mušky umíraly, zatímco odpočaté chorobu zdolávaly. A čím měly mušky delší čas k odpočinku po infekci, tím byla imunitní reakce jejich organismu silnější a přežily s větší pravděpodobností.
Sledujte nás na sociálních sítích:
