Vláknina byla kdysi běžnou součástí potravy chudých lidí. Také proto – nejen kvůli dřině a nedostatku potravy – byli štíhlí a měli pevné zdraví. Jenže zvyšování životní úrovně přineslo kaloricky vydatnější stravu, z níž slupky zeleniny a ovoce, otruby a další zdroje vlákniny začaly mizet. Lidé si „dopřávali“ jemnější a vybranější kuchyni, čímž si podřezávali větev svého zdraví. Výsledkem je nevídaná míra mrtvic a infarktů, chorob srdce, diabetu, rakoviny, chorob dýchací soustavy, demence a depresí. A rozsáhlá analýza nejnovějších epidemiologických studií dokazuje, že lidé konzumující nejvíce vlákniny, žijí o deset let déle než průměrná populace.
Zdrojem vlákniny – nestravitelných částí rostlinných pletiv – jsou především semena, tedy ořechy, olejniny, obiloviny, dále slupky z plodů ovoce a zeleniny či ze stonků a listů konzumované zeleniny a bylinek.
Analýzou zdravotního stavu, jídelníčku a délky života několika tisíc lidí vyplývá, že osoby konzumující nejvíce vlákniny žijí v průměru o deset let více. Do analýzy byly započteny i další rizikové faktory jako celkový příjem uhlíku v organických sloučeninách, celkový glykemický index jídelníčku a celkový příjem cukrů.
„Ze všech rizikových faktorů, které jsme zkoumali, nejsilnější vliv má rozhodně příjem vlákniny. Doslova jsme zjistili, že ti, kdo měli nejvyšší příjem vlákniny nebo celkový příjem vlákniny žili v následujících deseti letech zdravě a bez potíží s pravděpodobností o osmdesát procent vyšší,“ tvrdí doktorka Bamini Gopinathová z Austrálie.
Zdravotníci tak doporučují konzumovat pohanku, jáhly a kroupy, celozrnnou mouku, otruby, obilné klíčky, neloupanou a divokou rýži, semena, ořechy, neloupanou zeleninu (kupříkladu okurky i se slupkou), brambory ve slupce, neloupané ovoce (kupříkladu jablka či kiwi i se slupkou), a hodně listové a kořenové zeleniny.
Sledujte nás na sociálních sítích:
