Profesor Matthew Haines z Huddersfield University ve Spojeném království se pokusil v článku pro magazín Conversation rozsoudit odbornou při s názvem „Které cvičení vede k většímu energetickému výdeji a hubnutí“. V textu popisuje rozdíly a výhody vytrvalostního aerobního cvičení (běh, plavání, cyklistika, aerobik) a silového anaerobního cvičení (crossfit, kruhový trénink, posilování s činkami apod.). A potvrzuje, že odpovědět na tuto otázku jednoduše nelze.
Člověk je totiž složitý tvor a má silnou tendenci zažívat slast a potěšení, jeho chování má mnoho motivů a psychika podléhá změnám nesnadno. Ne pro každého se tak hodí stejný typ cvičení a ne každý zhubne tím, čím hubne jeho známý či kamarád.
Intenzivní anaerobní cvičení jako sprint, fázový trénink a posilování na strojích zvyšuje prudce metabolickou míru a ta zůstává vysoká i dny poté. Proto obhájci tohoto typu pohybu tvrdí, že je pro hubnutí nejlepší.
Jiní zase argumentují tím, že ideální je zůstat u vytrvalostního sportu (běh, cyklistika apod.) a věnovat se mu pravidelně v mírné míře. Při hodině běhu totiž člověk spálí více energie než při kratších silových sportech.
Obě cvičení spojuje intervalový trénink s extrémně náročnými a intenzivními fázemi. Podle výzkumů je to metoda ideální jak na hubnutí, tak na zvýšení kondice a růst svalů. Jenže je tu velké jenže. Tento typ cvičení zvládá jen malá část lidí kvůli jeho explozivnosti.
„Nejlepší odpovědí na původní otázku je jednoduše toto. Nejlepším cvičením na hubnutí je to, které budete opravdu dělat. Většina lidí nevydrží u jednoho typu chování, které neobsahuje potěšení. Podněty k hubnutí jsou zřejmé, ale lidské chování je nepředvídatelné, když zahrnuje potěšení. Optimálním přístupem je zřejmě kombinace různých typů cvičení a využití tak všech výhod, které jednotlivé typy mají,“ tvrdí profesor Haines.
Je třeba počítat také s tím, že dělají-li dva lidé totéž (a stejně intenzivně a pečlivě), nebudou vypadat stejně. Jeden bude nabušený a vyrýsovaný, druhý pořád trochu oplácaný a s menší svalovou hmotou. Za to můžou geny, biologické faktory a také psychika a chování dotyčných.
A vždy při hubnutí je třeba myslet na to, že bez omezení energetického příjmu a kontrole toho, co člověk pozře, se výsledky nedostaví. Posilovny jsou plné sportovců, kteří tvrdě dřou a mají stále nadbytek tuků. A to právě kvůli stravě, genům, biologii a dalším faktorům, jež je potřeba vždy započítat.
Sledujte nás na sociálních sítích:
