Tromboembolická nemoc patří mezi kardiovaskulární onemocnění, která představují třetí nejčastější příčinu úmrtí v České republice i v dalších rozvinutých zemích. Choroba je způsobena porušením rovnováhy mezi tvorbou a rozpouštěním drobných sraženin v krvi. Projevuje se žilní trombózou, tedy vznikem krevní sraženiny, která se může uvolnit do krevního řečiště a způsobit embolii, jež může skončit smrtí.
Možná tromboembolickou nemoc znáte pod lidovým označením „syndrom turistické třídy“. Docela často se totiž projevuje ve spojení s cestováním. „Během cesty se totiž může sraženina v krvi vytvořit kvůli dlouhému sezení, zejména v letadle, v autobuse, a to především při cestách delších než osm hodin,“ vysvětluje hematolog a odborný garant nadačního fondu AQUAPURA doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D.
Mohu ji dostat i já?
Podle doc. Dulíčka patří mezi nejvíce ohrožené skupiny lidé v produktivním věku. K faktorům, jež zvyšují riziko vzniku tromboembolické nemoci, pak patří obezita, věk, nádorová onemocnění, imobilizace, operace nebo užívání některých léků. „Onemocnění je životu nebezpečné nejen v případě plicní embolie, ale i při výskytu trombózy jinde v žilním systému, např. v centrálním nervovém systému nebo v břišní oblasti,“ varuje hematolog.
Někteří lidé jsou navíc k tvorbě krevních sraženin náchylní již od narození. Může za to tzv. Leidenská mutace. Trpí jí 3 až 5 procent populace a znamečná pro pacienty 3 až 5krát vyšší riziko, že se u nich vyskytne žilní trombóza. „Toto riziko může ještě stoupat v případě dalších rizikových faktorů, jako je například operace, celková imobilizace, imobilizace dolní končetiny, u žen při užívání hormonální antikoncepce nebo v těhotenství. Je důležité, aby dívky, v jejichž rodině se žilní trombóza vyskytla, o tomto faktu informovaly svého gynekologa ještě před tím, než začnou hormonální antikoncepci užívat,“ zdůrazňuje docent Dulíček.
Jak se vlastně pozná?
Tromboembolickou nemocí jsou ve více než 90 procentech případů postiženy žíly v dolní končetině. A tomu podle odborníka také odpovídají příznaky. „V závislosti na místě postižení je končetina bolestivá, někdy oteklá, při postižení povrchových žil i zarudlá a proteplená. V případě příznaků je nezbytné vyhledat včas lékaře,“ říká Petr Dulíček. Obdobnými příznaky trpí i lidé, u nichž trombóza zasáhla horní končetinu.
„Pokud je postižen žilní systém u jiných orgánů, projeví se např. bolestí hlavy či závratí nebo zvracením při postižení žil v centrálním nervovém systému. Při postižení žil v oblasti břicha převládá bolest a zvracení,“ popisuje hematolog.
Prevence a léčba
Ačkoli informace výše napsané mohou působit téměř strašidelně, většina z nás může tromboembolické nemoci předejít. Jak? „Nejlépe zdravým a aktivním životním stylem. Tím je myšlen dostatek pohybu, vyvarování se obezitě a také je potřebné dodržovat pitný režim,“ doporučuje docent Dulíček.
Léčba pacientů s tromboembolií pak spočívá v užívání léků, které zabraňují tvorbě krevních sraženin. „Trvá individuálně dlouhou dobu v řádu měsíců i let, u některých osob je celoživotní. Pro správnou účinnost předepsaného léku je potřeba pacientům v pravidelných intervalech měřit hodnotu protrombinového času,“ vysvětluje odborník.
Tromboembolická nemoc a její léčba byly hlavním mottem charitativního golfového turnaje, jehož výtěžek byl věnován na pomoc pacientům s touto chorobou. V jeho průběhu daroval nadační fond AQUAPURA zástupcům dvou nemocnic nové lékařské přístroje, které slouží k monitorování stavu srážlivosti krve pacientů s tromboembolií podstupujícím antikoagulační léčbu. Celkem čtyři nové přístroje včetně testovacích proužků převzali lékaři z Krajské nemocnice Liberec, a. s., a Fakultní nemocnice Olomouc. Nadační fond AQUAPURA těmito přístroji dovybavil již devět nemocnic ve čtyřech krajích České republiky.
Sledujte nás na sociálních sítích:
