Katoličtí kněží ale i necírkevní exorcisté mají oči navrch hlavy ze zprávy, že v posledních týdnech mnohonásobně vzrostl prodej spiritistických tabulek Ouija. To především kvůli stejnojmennému hororu, který zrovna promítá většina evropských kin. Jenže kněží a další duchovně zaměření lidé pracující jako exorcisté tvrdí, že neuvážené zahrávání si s těmito tabulkami může být pro duši stejně nebezpečné jako ebola pro tělo.
Google minulý týden o tabulce napsal, že počet vyhledávání pojmu „ouija“ ve snaze najít obchod, který ji prodává, vzrost o tři sta procent. Takže letos na Vánoce to prý bude jeden z kandidátů na nejlepší dárek pod stromeček. S tím však exorcisté rozhodně nesouhlasí.
„Otevřít se démonické duši je velmi snadné, ale je velmi těžké se jí pak zbavit. Lidé, zvláště mladí lidé a teenageři, kteří s tabulkou Ouija rádi experimentují, mohou být velmi naivní, když si myslí, že kontaktují jen odešlé duše svých milovaných, když se snaží s mrtvými komunikovat pomocí tabulky. Je to jako odejít do některých míst Afriky a říct, že jsem imunní vůči ebole, ale tahle hračka opravdu otevírá lidi různým duchovním nebezpečím,“ tvrdí katolický exorcista z Dublinu na stránkách irského deníku The Independent.
„Já bych se tabulky Ouija nedotkl ani dlouhým bidlem. Během let mě už mockrát vyděsila,“ uvedl Darren Ansell z irské společnosti Paranormal Study and Investigation.
Ouija – název vychází z francouzského oui (ano) a německého ja (ano) – se používá ke kontaktu s energiemi, dušemi, diskarnáty či inkarnáty a dalšími bytostmi z posmrtného světa. Jenže ten je také plný démonů, kteří snadno mohou nezkušeného spiritistu či laika oklamat, připoutat se k jeho tělu a působit mu vážné potíže duševní i tělesné.
K problému se vyjádřil také ezoterik specializující se na duchy, jasnozřivost a regresní terapie Michal Krátký z Kladna. „Rozšiřování tabulky Ouija považuji za jistý druh šílenství přirovnatelný k situaci, kdy vlastní dítě zabavíte nabitou zbraní. Dítě s takovou zbraní v ruce hnané údivem a zvědavostí pravděpodobně nedopadne dobře. Pochopitelně bude fascinováno, jelikož zbraně zná z televize a zná jejich moc. Obávám se, že s tabulkou Ouija je to velmi podobné. Dostane se do rukou lidem, kteří jsou fascinováni, ale prakticky o ní nic nevědí. Nedochází jim ani to, že se tím otevírají druhé straně, o které nevědí nic. Další věcí je, že „vyvolávání ducha“ jen ze zvědavosti nebo pro zábavu je špatně samo o sobě. Je to jistá forma zneužití a každý účastník tím vlastně natahuje ruku k ďáblu,“ varuje Krátký, jenž prý mnohokrát během své praxe řešil případ člověka, na něhož se při neuvážené práci s podobnými pomůckami připojil démon či jiná negativní energetická bytost.
„Myslí si snad někdo, že někde čeká duch na to, až si s ním popovídáte? Pokud si duše místo odchodu do světla vybere zůstat mezi živými a někoho chránit, ví, proč to dělá, ale ani tady není prakticky důvod s ní navazovat kontakt. Vnímá totiž každou myšlenku člověka. Pokud má někdo schopnosti pracovat s těmito věcmi, takříkajíc mezi nebem a zemí, dobře ví, že schopnosti má pro pomoc jiným lidem a nesmí je zneužívat. Pokud to nepochopí, přijde o schopnosti a ještě se mu to vymstí. Běžný hráč ruské rulety s tabulkou Ouija nemá na první pohled o co přijít, ale to, co si přivolá pomocí této hry, ho jednou např. může dovést pod jedoucí vlak, můžeme potom číst další článek o řidiči, který to nepochopitelně v plné rychlosti napálil čelně do zdi, skončil na psychiatrii nebo v lepším případě v mé terapeutovně, kde se bude mnoho hodin dřít v podvědomí, aby se toho zbavil,“ dodává Krátký.
Dostat tabulku Ouija k Vánocům je podle něj danajský dar, který se obdarovanému vymstí. Pokud ji tedy někdy použije. Byť nevinně z legrace.
„Z mého pohledu každý, kdo si koupí tabulku Ouija, přispívá vlastně do kapsy ďáblovi. Kdyby kdokoliv z nich byl při odvádění „těchto věcí“ (démonů a přivtělenců), neměl by pak odvahu si s těmito věcmi zahrávat. Na celé skutečnosti mi přijde smutné, že nikdo třeba nenapíše příručku o tom, co se děje se slibem, který někomu vědomě dáte a nesplníte ho. To by mohlo lidem opravdu pomoct. Sice by se to moc neprodávalo, jelikož většina lidí má zásadní problém se dívat pravdě do očí, nést zodpovědnost za sebe sama, ale některým by to pomohlo bezesporu,“ dodává Krátký.
A těm, kdo touží komunikovat s milovanými zesnulými, radí jediné: „Závěrem bych pouze řekl, pokud máte někoho, kdo vám odešel, myslete na něj, zapalujte za něj svíčku a to je nejvíc, co pro něho můžete udělat. Ostatní nechte spát. To, že jsou tam, kde jsou, má svůj důvod. Pokud to respektovat nechcete, nemusíte, ďábel už se těší a bude to mít s vámi velmi lehké, neboť většina z vás, až se s ním skutečně potká, to vůbec nebude tušit, že je to démon.“
Sledujte nás na sociálních sítích:
