Svíčka lojová. Krucipísek. Sakra. Kurnik šopa. Lidových nevulgárních nadávek existují stovky a mnohé se liší krajově podle nářečí. Nicméně kletí – ačkoli je v křesťanské tradici vnímáno jako rouhání – je podle britských psychologů lidem vlastní od pradávna. V mírné formě je totiž z emočního hlediska zdravé. Pomáhá upustit páru a navíc částečně přispívá ke kreativitě.
Doktor Richard Stephens z Keele University ke klení jako emocionální reakci říká: „Chceme používat tabuizovaná a jinak zakázaná slova, když jsme hodně emocionální.“
Klení je podle něj neškodným uvolněním emocí, které posiluje člověka a dodává mu tvůrčí energii. Jenže musí ho být s mírou.
„Důvody, proč klejeme, jsou mnohem složitější, než kvůli pouhé neurvalosti. Klejí – ačkoli někdy tajně – i velmi slušní lidé,“ tvrdí Stephens, jenž se svým týmem sledoval, proč lidé klejí a co to dělá s jejich mozkem.
Testy prováděl na pokusných osobách při hraní agresivních počítačových her.
„Počítačové hry v nás vyvolávají agresivitu, takže i jazyk je pak mnohem emocionálnější a hráči více klejí. Tím se klení omlouvá a je přijatelnější. Zakázaná slova chceme používat víc, když jsme emocionální. Když rosteme, učíme se, co tato slova znamenají, používání těchto slov v emocionální situaci nám pomáhá cítit se silnějšími. Některá slova jsou vulgárnější a zakázanější než jiná, účinek je tudíž větší, čím je slovo silnější,“ tvrdí Stephens.
Po letech zkoumání významu vulgarismů v jazyce také potvrdil, že klení není projevem pouze u osob s nízkou inteligencí.
„Stereotypně se domníváme, že ti, kdo klejí, mají nízké IQ nebo jsou nevzdělaní, to ale není pravda. Je to jazyk bohatých emocí. Jenže čím častěji tato slova užíváme, tzv. nadužíváme, tím jsou méně účinná. A ztrácejí svůj původní význam,“ dodává doktor Stephens.
Sledujte nás na sociálních sítích:
