Když se člověk zeptá, zda chtějí jeho posluchači nejdříve slyšet dobrou, nebo špatnou zprávu, v naprosté většině případů se dozví, že nejdříve tu špatnou. Ovšem to ho příliš nepotěší. Podle experimentálních psychologických výzkumů chce totiž posel zpráv raději říct nejdříve tu dobrou.
Psycholožka doktorka Angela M. Legg z University of California v Riverside se zabývala ve své dizertační práci tím, jak lidé přijímají poselství dvou zpráv, z nichž jedna je dobrá a druhá špatná. A v jakém pořadí tyto informace chtějí vyslechnout. Podle jejích objevů záleží na tom, zda je člověk posluchačem či zvěstovatelem.
Když člověk přichází se zprávami, chce své posluchače nejdříve uchlácholit a zalíbit se jim. Proto většina těch, kdo zprávy předávají, chce začít tou dobrou. Jenže posluchači to vnímají jinak. Pokud si mají vybrat ze dvou možností, chtějí nejdříve slyšet tu horší. Je lepší mít to horší za sebou a těšit se na milé překvapení na závěr.
„Pokud se nositelé zpráv dokážou vžít do role posluchače, nebo když jsou nuceni zvážit, jak se bude posluchač cítit a jak ho učinit spokojenějším, pak jsou ochotni poslechnout přání posluchače a říct mu nejdříve špatnou zprávu. Jinak ale většinou dochází v tomto k neshodě,“ tvrdí doktorka Legg.
Sledujte nás na sociálních sítích:
