Každý z nás již minimálně jednou v životě zkoušel zatočit se svými kilogramy. Nezáleží na tom, zda úspěšně či neúspěšně, ty, které se s námi o svůj příběh podělily, mají šanci vyhrát redukční program Institututu kompliment®! Velké hlasování o jeden vítězný příběh proběhne od 17. do 21. června 2013.
Pravidla a hramonogram soutěže:
22. 5. až 31. 5.:
Příběhy o hubnutí jste zasílali na brno@komplimentinstitut.cz, nebo vkládali do našeho soutěžního formuláře na Bety.cz.
3. 6. až 14. 6.:
Na našem webu se postupně objeví 10 nejlepších příběhů.
17. 6. až 21. 6.:
Velké hlasování o jeden vítězný příběh na stránkách Bety.cz.
24. 6.:
Vyhlášení vítězného příběhu a jednoho vylosovaného hlasujícího.
Autor vítězného příběhu, který obdržel nejvíce hlasů, získává redukční program Institutu kompliment®, který zahrnuje individuální vedení, výživové poradenství, pravidelné cvičení a edukaci. Ideální hmotnosti může dosáhnout 95 % klientů!
Pokud svůj příběh nemáte, stejně se můžete soutěže zúčastnit. Vyberte příběh, který se vám nejvíce líbí a hlasujte pro něj na Bety.cz. Z hlasujících bude náhodně vylosován jeden výherce, který také získá redukční program Institutu kompliment®.
1. příběh: Proč dát kilům definitivní Sbohem!
Ano, přiznám se bez obalu – jsem celoživotní dietář. A teoreticky ovládám vše naprosto dokonale. Vím, že odborníci nemají slovo dieta rádi a že řešením nejsou tukožroutské polévky, dělená strava, plátek listového salátu denně či jiné zaručené diety, které drží Štefan Margita, Jennifer Aniston či jiné slavné osobnosti, ale změna stravovacích návyků. Celý příběh zde.
2. příběh: I ve 46 letech může být žena chic!
Vždy jsem byla velice štíhlá, při výšce 170 cm moje váha kolísala mezi 45 a 47 kilogramy. I po porodech se mě kila nedržela, šla rychle a dobře dolů. Před šesti lety se mi však život v tomto směru obrátil vzhůru nohama. Celý příběh zde.
3. příběh: Zamyslet se na nad sebou a hlavně se umět od srdce zasmát
Přiznám se, že jsem matka dvou krásných a šikovných dcer (4,5 let a 6 měsíců). Po porodu starší dcery jsem hubnutí neřešila, byla jsem ráda, že se občas v klidu najím a vyspím :-). Navíc ta kila, co jsem nabrala, šla nějak sama dolů. A to jsem kojila jen do čtvrtého měsíce, takže si myslím, že tvrzení, že nejvíc se hubne při kojení není zase tak pravdivé. Celý příběh zde.
4. příběh: Hlavní je vytrvat!
Ahoj, jmenuji se Kuba a chtěl bych se s vámi podělit o svůj příběh.
Odmalička jsem byl větší než ostatní a vše vyvrcholilo, když jsem měl 21 let a k tomu více než 160 kg. Rozhodl jsem se s tím něco udělat a zhubnout. Celý příběh zde.
5. příběh: Mákla sis na sobě, holka!
Milí spolubojivníci a spolubojovnice, ano, spolubojovnice, jinak se to totiž nedá nazvat. Neustálý boj s kily, s vlastním sebevědomím, psychikou. Prostě nekončící kolotoč. A kdy začal? Ani sama vlastně nevím. V dětství jsem nebyla extrémně boubelatá. Celý příběh zde.
6. příběh: Změna váhy posílí sebevědomí
Od začátku puberty, tedy od doby, kdy jsem začala vnímat své tělo, jsem s ním nebyla spokojená. Nebyla jsem vyloženě tlustá, ale často jsem trpěla různými nemocemi a hlavně psychicky jsem na tom nebyla nejlépe. Celý příběh zde.
7. příběh: K hubnutí jsem se odhodlala kvůli dceři
Byla jsem živé a sportovně založené dítě. Svoji váhu jsem nikdy řešit nemusela, protože pro všechny aktivity nebylo možné ztloustnout. Po svatbě a porodu jsem však zůstala několik let doma a sport se stal minulostí. Po porodu se mi tak nepodařilo zhubnout na původní váhu, naopak jsem dále přibírala a vlastně mi to ani nevadilo, manžel byl totiž rád, že má doma „kus baby“. Celý příběh zde.
8. příběh: Nárůst kilogramů kvůli zpomalenému metabolismu? Ne, rozhodla jsem se bojovat!
Posledních letech své profesní kariéry se intenzivně zabývám výživou. Zdravá strava a její možnosti však byly mým koníčkem téměř po celý život. Pocházím z vesnice, takže fyzická práce a různé sporty patřily ke každodenní rutině. Celý příběh zde.
9. příběh: Matěj nebude mít tlustýho tátu
Jako malý kluk jsem býval hubený, téměř podvyživený. Celá rodina se předháněla v tom, kdo mi nabídne větší dobrotu. Většinou s přehledem vítězila babička a její meruňkové knedlíky. S nástupem puberty mě moje hůlkovaté nohy a ruce začaly pekelně štvát a já se rozhodl, že s nimi něco udělám. Někdy v 16 letech jsem začal chodit do posilovny, běhat a po konzultaci s trenérem jsem si upravil stravu tak, abych podpořil růst svalů. A opravdu se povedlo! Celý příběh zde.
10. příběh: Hubnutím téměř k maléru
Mé zkušenosti s hubnutím? Bez odborníka se do něj raději nepouštějte. Opravdu, mluvím ze své zkušenosti. Kulatá jsem byla, co si pamatuji. Ve škole mě to hodně trápilo a já se styděla pokaždé, když jsem měla vyjít z domu. Tam někde se mi asi nalomila psychika a podkopalo sebevědomí. Po konci střední a s nástupem na výšku jsem se rozhodla, že sama se sebou něco udělám. Celý příběh zde.
Sledujte nás na sociálních sítích:
