Soutěž o hubnutí - Příběh č. 9. příběh: Matěj nebude mít tlustýho tátu

Matěj nebude mít tlustýho tátu

Jako malý kluk jsem býval hubený, téměř podvyživený. Celá rodina se předháněla v tom, kdo mi nabídne větší dobrotu. Většinou s přehledem vítězila babička a její meruňkové knedlíky. S nástupem puberty mě moje hůlkovaté nohy a ruce začaly pekelně štvát a já se rozhodl, že s nimi něco udělám. Někdy v 16 letech jsem začal chodit do posilovny, běhat a po konzultaci s trenérem jsem si upravil stravu tak, abych podpořil růst svalů. A opravdu se povedlo! Už jsem nebyl nejhubenější ze všech, díky stravě a pohybu jsem konečně začal vypadat jako chlap.

Po škole jsem začal pracovat v jednom fitku, cvičení mě fakt chytlo. V práci jsem tak měl dostatečnou možnost pohybu, takže postava se mi nikterak nezměnila. A pak jsem potkal Míšu. Vílu s velkýma upřímnýma očima, o které jsem hned po prvním rande věděl, že si ji jednou vezmu. Svatbu nám trochu urychlilo neplánované těhotenství, ale stejně to byla paráda a pak se nám narodil Matýsek. Míša zůstala doma a já chtěl být co možná nejvíc s rodinou, proto jsem vyměnil práci ve fitku za kancelářskou židli blízko domova. Tím jsem výrazně omezil cvičení, už mě to tam prostě tolik netáhlo. Jo, a už jsem říkal, že je Míša skvělá kuchařka? Když si to všechno takhle zpětně promítnu, bylo tloustnutí úplně jasné. Pár kilo navíc by mi zas tak nevadilo, ale já jich bohužel za dva roky nabral dvacet pět. Jedl jsem tak, jak jsem byl zvyklý, ale bohužel jsem nějak zapomněl sportovat. Náš malý začal chodit, pak hned běhat a já si ty kila začal uvědomovat každý den. Vždycky se někam rozběhl a já se zadýchal, ještě než jsem vstal. Začalo mi to vadit a rozhodl jsem se, že Matěj prostě nebude mít tlustýho tátu, který si s ním kvůli pupku nemůže ani hrát! Domluvil jsem se s manželkou na úpravě našeho rodinného jídelníčku. Hned souhlasila s tím, že by taky pár kilo dolů potřebovala. No a začal jsem zase cvičit a běhat. Zatím jsem zhubl 9 kilo a nehodlám to vzdát, držte mi palce!