Zrcadla v lidech vyvolávají pocity viny

Má hladký povrch, bývá duté i zakřivené, odráží světlo a běžně se používá v domácnosti, dopravních prostředcích, zdravotnictví, optických zařízeních, osvětlovacích tělesech i měřicích přístrojích. Ano, je to zrcadlo, které k našemu běžnému životu neodmyslitelně patří. I jeho historická stopa je ale hodně hluboká (1). Proč ho lidé obdivovali i nenáviděli?

Náhrada zápalek, postrach strašidel i příčina smrti

Někdy pomocník, jindy nepřítel. V zrcadle si každé našel to své. Třeba staří Řekové ho údajně používali k zapalování římských válečných lodí a tím zajištění bezpečí svého národa. Plusové body mu však ubírala magie, jejíž příznivci věřili, že kdo do něj nahlédne, ten v něm spatří odraz ďábla, následkem čehož onemocní a zemře. Zajímavé je, že se malá zrcátka dávala dětem do kolébky, což je mělo ochránit před zloduchy i strašidly. Nejedna dávná pověra pravila, že nadpřirozené bytosti se svého obrazu zaleknou natolik, že se dají na úprk. I literární díla se v názorech na zrcadla dosti rozcházela – pro některá bylo atributem neřestí, pro jiná zase symbolem moudrosti (1). Že by ale pomáhala předcházet krádežím? To prý umí také, tvrdí vědci (2)!

Náhled do vlastního svědomí

Všimli jste si, že i v obchodech je zrcadel víc než dost? Asi to nebude náhoda. Zřejmě tam nejsou pověšená kvůli estetickému dojmu, snaze o vizuální zvětšení prostoru nebo snad proto, abyste mohli zhodnotit, zda nemáte rozcuchané vlasy. Podle odborných poznatků zrcadla v lidech vyvolávají pocit viny, proto je méně pravděpodobné, že se dopustí krádeže a podvádění. Zda to v praxi vážně funguje? To opravdu těžko soudit, nicméně psychologové jsou přesvědčení o tom, že pohled do zrcadla aktivuje jakési vnitřní sebeuvědomění, které o plánovaném zločinu nutí hodně přemítat (2).

Zdroj: (1) (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7685126/