Univerzitní vzdělání neposkytuje člověku jen široké vědomosti a rozhled, ale má výrazný pozitivní vliv na jeho osobnost. Přitom účinek je tím větší, čím horší zázemí student má doma ve smyslu společenského a ekonomického postavení rodiny. Absolventi vysokých škol jsou otevřenější, přátelštější, přístupnější, svědomitější a ochotnější ke spolupráci.
Podle psychologů z Oxfordské univerzity má na osobnost studenta větší vliv životní styl na univerzitě než samotná výuka či dosažení diplomu.
Vědci z Oxfordu a Melbourne sledovali osm set australských studentů univerzity během celého studia. Tito přitom pocházeli z různých ekonomických a společenských podmínek. Psychologové si na začátku, během a po skončení studia všímali u studentů osobnostních vlastností, jako jsou otevřenost k novým zkušenostem, svědomitost, extroverze, přístupnost a přátelskost či neuroticismus (náchylnost k negativním emocím a časté střídání nálad).
Během studia dochází k výraznému rozvoji především svědomitosti, otevřenosti a přístupnosti studentů. A účinek je tím vyšší, čím méně těmito vlastnostmi student oplýval před započetím studia kvůli tomu, že jeho rodina na tom nebyla ekonomicky nejlépe a rodiče sami měli nízké vzdělání.
„Vidíme docela jasně, že osobnosti studentů se změní, když přijdou na univerzitu. Univerzity poskytují intenzivní výuku a sociální prostředí dospívajícím, takže není divu, že to vše má vliv na jejich osobnost,“ uvádí autorka doktorka Sonja Kassenboehmer.
Zmíněné nekognitivní (s myšlením nesouvisející) vlastnosti ale mají výrazný vliv na pozdější úspěch dotyčných v osobním i profesním životě.
„Myslíme si, že mechanismus, který spíš ovlivňuje změnu osobnosti studentů, souvisí s životním stylem na univerzitě víc než se vzděláváním samotným,“ dodávají autoři z Oxfordu.
Lepší paměť? Ne nadlouho
Neurologové a psychologové mnoho desetiletí vyzdvihují roli vzdělávání také v rozvíjení a posilování paměti. A mají pravdu. Lidé, kteří dosáhnou vyššího vzdělání a stráví větší část života studiem, mají skutečně lepší paměť. Jenže nikoli navždy. Podle výzkumů londýnských neurologů totiž ve vyšším věku paměť vysokoškoláků upadá stejně rychle jako těm, kdo studovali kratší dobu.
„Lidé, kteří mají vysokoškolské vzdělání, jsou na tom s mírou úpadku paměti ve stáří úplně stejně jako ti, kdo mají nejnižší vzdělání,“ tvrdí vědci z University College London.
Svá tvrzení opírají o sledování jedenácti tisíc osob starších pětašedesáti let z deseti zemí Evropy. Na počátku studie byly dány všem pokusným osobám testy paměti. Během osmi let prodělaly další čtyři testování, která měla mapovat míru úpadku paměti. Do analýzy výsledků bylo nakonec zahrnuto dosažené vzdělání.
„Jedinci s nejvyšším vzděláním měli na počátku studie nejlepší výsledky v testech paměti, měli tedy lepší paměť než lidé s nejnižším vzděláním. Ale míra úpadku paměti byla u obou skupin stejná,“ tvrdí vědci z University College London.
Pokusné osoby byly záměrně vybrány v deseti různých zemích Evropy, které se od sebe liší systémem školství a vzdělávání. Tak bylo prokázáno, že jedinci s vysokoškolským vzděláním mají vždy lepší paměť než ti s nejnižším vzděláním bez ohledu na typ vzdělávání.
„Naše studie nicméně naznačuje, že výše vzdělání nemusí nutně znamenat zpomalení či zastavení úpadku paměti ve vyšším věku,“ dodala vedoucí autorka výzkumu doktorka Dorina Cadar v rozhovoru pro deník The Mail.
Sledujte nás na sociálních sítích:
