Staré přísloví, co tě nezabije, to tě posílí, je klíčem k moudrosti. Neplatí totiž, že moudrost automaticky přichází se stářím. Podle psychologů z Oregonu je klíčem k moudrosti překonávání životních těžkostí. A může to přispět také k sebepoznání a sebepřijetí.
„Tvrzení, že s věkem přichází moudrost, není tak docela pravdivé. Obecně lidé, kteří museli tvrdě pracovat, aby překonali těžkosti života, jsou těmi, kteří pochopili nový smysl života a zmoudřeli,“ tvrdí doktorka Carolyn Aldwin z Oregon State University.
„Co nás opravdu zajímalo, když se děly životní těžkosti, bylo to, co se stalo pak? Jednou věcí, která okamžitě bila do očí, bylo to, že když měli dotazovaní přemýšlet o těžkostech života či výzvách, okamžitě znali odpověď. Těžké časy jsou způsob, jak definovat sám sebe,“ tvrdí doktorka Aldwin.
Její výzkum ale potvrdil, že pro překonání životních těžkostí jsou nezbytné dobré společenské styky a vztahy. Ty totiž můžou poskytnout silnou emoční oporu.
„Záleželo na tom, jestli se očekávalo, že se trpící rychle přizpůsobí a vrátí do života, nebo jestli byl podporován v tom, aby vyrostl a změnil se. Kvalita společenských vztahů byla opravdu velmi důležitá… Požádat blízké o pomoc v těžkém čase se vyplatí,“ dodává Aldwin.
Důvěřivost jako známka moudrosti?
Podle sociologů z Oxfordu je dokonce důvěřivost známkou inteligence. Tedy inteligentní lidé jsou důvěřivější než jejich kolegové s nižším IQ. A je to zřejmě především proto, že bystří jedinci dokážou odhadnout charakter protějšku a také situaci, takže vědí, kdy mohou důvěřovat, a kdy nikoli.
„Lidé, kteří více důvěřují, jsou také většinou zdravější a šťastnější,“ tvrdí sociologové z Oxfordské univerzity, jejichž výzkum otiskl odborný časopis Plos One.
„Tyto závěry podporují, co už jiní vědci dávno přednesli, že mít dobrou schopnost posuzovat charakter druhých je výraznou součástí inteligence člověka, která vznikla evolučně přírodním výběrem,“ tvrdí doktor Noah Carl z Oxfordu v rozhovoru pro Daily Mail.
„Lidé, kteří věří druhým, uvádějí také lepší zdravotní stav a větší pocit štěstí,“ dodává profesor Francesco Billari.
Lidé mající vyšší sociální, emocionální a racionální inteligenci dokážou výborně určit povahu člověka a také analyzovat situaci, takže vědí, kdy a komu mají důvěřovat, a kdy a komu naopak důvěřovat nemají. Navíc se pohybují častěji mezi inteligentními a charakterově kvalitnějšími lidmi, jimž je možné důvěřovat.
Sledujte nás na sociálních sítích:
