Sny. Zdají se nám všem, a přesto jsou stále obestřeny tajemstvím. To ale neznamená, že alespoň něco o nich už vědci nezjistili. Jak to, že si pamatujeme jen některé a co se vlastně s naším mozkem děje, když ve spánku sníme?
Děravá paměť?
Znáte to – probudíte se, víte, že jste právě prožili krásný sen, ale za boha si nemůžete vzpomenout, co že se vám to vlastně zdálo. Jak je něco takového možné? Na důvodech se odborníci sice úplně neshodnou, ale podle některých teorií je to proto, že prostřednictvím snů náš mozek třídí nedůležité informace, které prostě nejsou hodny toho, aby si je pamatoval. Další hypotéza říká, že za naší „děravou pamětí“ stojí nedostatek hormonu, který ovlivňuje paměť a kterého ve spánku náš mozek příliš nemá. Každopádně platí, že čím bláznivější nebo absurdnější sen, tím vyšší pravděpodobnost, že si ho zapamatujete, protože takové informace náš mozek prostě „udrží“.
Kdy vlastně sníme
Člověk projde během noci několika fázemi spánku. A ne ve všech může snít! Nejčastěji se sny zdají během fáze REM (z anglického rapid eye movement – podle pohybu očí, k němuž dochází). Dochází k ní přibližně šest hodin poté, co ulehneme a usneme. A právě tehdy náš mozek rozehraje divadlo, které nás přenese do jiného světa. Mimochodem, podle některých odborníků není zrovna nejlepší, pokud nás v REM fázi spánku někdo nebo něco probudí (například budík). Mnohem odpočatější podle nich budeme, když se vzbudíme sami, přirozeně – až odezní REM i všechny sny.
Čas ve snu
Všichni víme, jak moc je pro nás kvalitní spánek důležitý. Prakticky není dne, kdy by nám vědci a lékaři nepřipomínali, jakými všemi způsoby sabotujeme své zdraví, pokud spánek odbýváme. V průměru stráví člověk spánkem asi třetinu svého života. To znamená celá desetiletí. Ovšem jaký podíl na této době mají sny? Podle výzkumníků v průměru nějakých šest let. Tím také padá představa, že jen co ulehneme, až do probuzení sníme. V podstatě sny strávíme tak hodinku, maximálně dvě denně.
Všechny barvy duhy. Nebo ne?
Zatímco drtivá většina lidí má sny barevné, podle studie uveřejněné v roce 2008 existuje malé procento těch, kteří sní pouze v černobílých odstínech. Autoři výzkumu pak zjistili zajímavou věc. Nejvyšší podíl „černobílých snílků“ je mezi staršími lidmi, kteří během dětství a dospívání sledovali černobílou televizi. Skoro jako by si jejich mozek začal myslet, že svět je opravdu černobílý, tak jak to viděl v televizi…
Míca a Alík také sní
Člověk zdaleka není jediným živočišným druhem, kterému se během spánku zdají sny. Většina savců je na tom úplně stejně, také u nich je potvrzena REM fáze spánku a sny. Vědci sice netuší, zda se zvířecí sny podobají těm našim (tedy co se formy týče, je jasné, že Ťapka nebude snít o stresu v kanceláři), ale domnívají se, že princip snů je u všech savců v zásadě stejný.
Sledujte nás na sociálních sítích:
