Jedním ze znaků chorobného narcismu je neschopnost empatie neboli neschopnost vcítit se do druhých, do jejich pocitů a pohledu na věc. Jenže američtí vědci zjistili, že ačkoli není narcistickým osobnostem tato charakteristika vlastní, můžou ji přesto projevovat. Jen je k tomu musí někdo aktivně vybídnout, aby se pokusili podívat na věc z pohledu jiné osoby. A díky tomu se i narcisové můžou naučit empatickému uvažování.
„Narcistickým osobnostem chybí empatie a to může přispívat k jejich selhání při komunikaci s druhými… Nicméně pokud jsou alespoň schopni projevovat empatii, která ale u nich není přirozená, pak je lze naučit této schopnosti zadáváním úkolů, aby se snažili vnímat věci i z pohledu jiných lidí. To nakonec vede ke zmírnění narcismu,“ tvrdí američtí vědci v odborném časopise Personality and Social Psychology Bulletin.
Provedli několik experimentů s narcistickými lidmi a zjistili, že někteří nejsou schopni projevovat empatii vůbec a těm nepomůže ani pobídka, aby se naučili vnímat věci i z pohledu jiných lidí. Ovšem části narcistických osob empatická dovednost nechybí, jen ji přirozeně neprojevují. Jim ale právě učení se empatickému pohledu může pomoci.
Nejčastější metodou výuky empatie je prostý úkol, aby se narcistický člověk zkusil vžít do role oběti. Představa, že sám trpí, u něj rychle vyvolává odezvu.
Mohou za něj rodiče?
Jak se vlastně stane, že se z některých osobností vyklube narcistický člověk? Tuto otázku si odborníci na lidskou psychiku položili již několikrát. A podle některých výzkumů se zdá, že za to, zda z našeho dítěte vyroste narcis, můžeme my rodiče!
Narcismus se začne projevovat u dětí ve věku mezi sedmým a jedenáctým rokem. Doktor Eddie Brummelman, odborník na vývojovou psychologii z Amsterdamské univerzity, si vybral 565 dětí tohoto věku a pracoval s nimi rok a půl. Prováděl na nich různé testy odhalující narcistické chování. Pracoval také se 705 rodiči dětí a v dotaznících se snažil odhalit způsob výchovy.
Existují dvě teorie, jak vzniká narcismus u člověka. Podle první tím, že rodiče dítě příliš chválí a vychvalují i za věci, které jsou nevýznamné a průměrné. Druhá teorie míní, že narcismus vzniká v rodinách, kde rodiče nedokážou projevit dítěti vřelost.
„Naše statistické analytické metody prokázaly, že vychvalování a přeceňování dětí souvisí s narcistickým chováním dětí, zatímco nedostatek rodičovské vřelosti nikoli. Rodičovská vřelost přitom podporuje vysoké sebevědomí u dětí,“ tvrdí doktor Brummelman.
Sledujte nás na sociálních sítích:
