Známe to všechny velmi dobře. Poznáte se, zamilujete se a už to pokračuje tak, jak si přejete. Na začátku je všechno víc než jen hezké. Je to doslova kouzelné, a to díky pocitu zamilovanosti, který podle psychologů trvá asi dva roky. Některé páry se vezmou ještě během tohoto období a udělají možná lépe než páry, které manželství odkládají a setrvávají ve vztahu 7 či 10 let, až nakonec dosáhnou bodu, kdy začnou pochybovat o svých citech.
Proč je tomu tak?
Říká se tomu syndrom setrvačnosti nebo ponorková nemoc dlouholetému vztahu...
Protože čím jste spolu déle:
Tím více pochybností vás přepadává - začnete uvažovat nad tím, jestli to má celé ještě význam, zda ho stále milujete.
Tím více vás rozčilují jeho chyby - sice jste si je začala uvědomovat, už když skončilo období zamilovanosti, ale dříve jste partnera dokázala i s nimi přijmout. Ovšem po letech v nich vidíte nepřekonatelné důvody k rozchodu.
Tím více důvodů vyhledáváte k hádce - hledáte problémy tam, kde nejsou, a z každého jeho gesta nebo slova vyvodíte, že se o vás už nezajímá a že vidí jen sebe.
Tím více začnete přemýšlet o nevěře - pokud se necháte těmito pocity omámit, zrodí se vám v hlavě myšlenka na nevěru. Máte pocit, že možná jinde najdete to, co hledáte. I když jen v posteli.
Tím více jste frustrovaná, zmatená a plná výčitek - protože se bojíte vlastních myšlenek a toho, že byste svým rozhodnutím zničila život nejen sobě, ale i jemu.
Otázka ale zní, zda byste toto museli podstupovat, kdybyste se vzali po dvou letech a nečekali.
Položme si jednu otázku... Brali se naši rodiče či prarodiče po 7-10leté známosti? Ne. Proč? Protože ti byli na rozdíl od nás možná chytřejší a věděli, že nemá smysl čekat, pokud si již od počátku umíte s daným člověkem představit budoucnost. A když přišly děti, stavěly se domy, pracovalo se, neměli čas přemýšlet nad hloupostmi, ale řešili opravdu důležité věci, manželský život a vše s ním spojené.
Neříkáme, že takto to je ve všech případech, ale nepochybně se i mezi vámi najde mnoho takových, které řeší popsané dilema. Rada pro vás zní - nenatahujte čas ještě více než dosud! Pokud jsou věci, které vás vytáčejí, jen maličkosti, pak si buďte jistá, že stejné nebo další najdete i u jiného muže. Podstatné je, zda si s ním ještě umíte představit svou budoucnost. Pokud ano, je na čase přejít od slov k činům, a koupit k tomu tříletému zásnubnímu prstenu i manželskou obroučku. A pokud přece jen dospějete k rozchodu, v příštím vztahu si už dobře rozmyslíte, kolik času obětujete.
Takže nestrácejte čas a udělejte další životní krok.
Sledujte nás na sociálních sítích:
