Spousta žen, zvláště po narození dětí, do svých výchovných procesů ta nějak zahrne i svého partnera. A to je chyba. Chovat se k dospělému muži jako k malému dítěti vztahu nemůže prospívat.
Jak poznáte, jestli tuhle – často osudnou – chybu nezačínáte dělat i vy?
Jak se začíná projevovat, že se k partnerovi začínáte chovat spíš jako matka než jako manželka?
1. Přestal se s vámi přít
Pokud něco rozhodnete, ale partner s tím nesouhlasí, stejně se radě bez řečí podřídí vám, než aby se s vámi dohadoval, protože ví, že si stejně prosadíte svou. Sice se to může zdát chvíli příjemné, ale uvědomte si, že váš partner pomalu vzdává nějaký posun ve vztahu. Vaší vinou…
2. O všem rozhodujete vy
S předchozím odstavcem je spojen další aspekt. Protože o všem rozhodujete, partner už se ani nesnaží řešit něco sám od sebe, vždy se nejprve zeptá vás (a zařídí se podle toho). Najednou zjistíte, že jste to vy, kdo převzal dynamiku celého vztahu, na kom leží všechna tíha rozhodování. Váš partner už totiž zjistil, že se ani nemusí snažit, když vy stejně prosadíte svou…
3. Děláte všechno i za něj
Zatímco dříve jste se v domácnosti o všechno tak nějak přirozeně dělili, teď je všechno na vás. Možná proto, že jste nikdy s výsledkem jeho práce nebyla spokojená a nenechala si to pro sebe. Nikdo neocení, když namísto uznání sklidí jen kritiku. Tak proč by se měl dál snažit?
4. Žertujete o tom, že máte o jedno dítě navíc
Tohle je pro muže mimořádně bolestivé. Slyšet, že jej řadíte mezi vlastní potomky. Vlastně tím říkáte, že pro vás není dostatečně dospělý, že není muž. Že se nedokáže postarat ani o sebe, natož o svou rodinu. A to je velmi nefér!
5. Neustále mu radíte
Jak má co udělat, jak se má zachovat, jak má co řešit… Nedáte mu možnost dělat věci po jeho, radíte, i když o vaši radu nikdo nestojí.
6. Pořád ho kontrolujete
Není ani kousek jeho života, nad kterým byste neměla kontrolu. Co nosí, co jí, kam chodí, s kým se stýká… Úplně jako jeho matka…
7. Dopředu počítáte s tím, že všechno zkazí
Požádáte jej, aby něco udělal. Pak mu dáte přednášku, jak to má udělat (podle vás, samozřejmě). Naprosto odmítnete jeho řešení. Chodíte jej kontrolovat. A radíte a radíte. A stejně jste přesvědčena, že to udělá špatně. Pak mu vyčtete případné chyby s tím, že bude lepší, když to příště uděláte sama. To vydrží málokdo. A nelze se divit.
Sledujte nás na sociálních sítích:
