Možná je intuice opírající se o podvědomí něco vědecky těžce uchopitelného, přesto jsou to vědci, kdo musejí uznat, že intuice řízená podvědomím je spolehlivější při odhalování nebezpečí včetně nevěry než rozumový úsudek. Cítíte-li v žaludku či jinde uvnitř nepříjemný pocit, že se něco stane, že je něco nebezpečné, že je investice riziková nebo že vám protějšek zahýbá, pak se zřejmě nemýlíte. Podvědomý mozek vás varuje. A je v tomto rozhodně spolehlivější než mozek vědomý.
Přestože se vědomou kognicí – poznáním a úsudkem – snaží člověk nevěru odhalit (analyzovat podle chování partnerky či partnera), spolehlivější při odhalování nevěry je vnitřní „pocit“ známý jako intuice. Tento pocit (intuice) je řízen podvědomím.
Jedním – nikoli však jediným – z vědeckých týmů, který se tímto fenoménem zabýval, je tým ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu. Ten tvrdí, že nepříjemný pocit v břiše vyvolává podráždění bloudivého nervu. Když je vyřazen z provozu, člověk ztrácí intuitivní opatrnost. To je opatrnost řízená pocitem v břiše (řízeno podvědomím) a nikoli vědomím. Mozek, který nedostává informace z bloudivého nervu, je pak méně ostražitý a podceňuje nebezpečí. Curyšští vědci to prokázali při pokusech s hlodavci. Některým vyřadili z provozu bloudivý nerv, riskovali a podceňovali nebezpečí, kterému zdraví jedinci předcházeli.
„Vnitřní reakce na strach je podle všeho ovlivněna výrazně signály odeslanými z břicha do mozku,“ tvrdí doktor Urs Meyer.
Lidé se přitom podle něj dokážou naučit potlačovat vnitřní pocit a spoléhat více na rozum. Jenže pak se dopouštějí opakovaně chyb, před kterými by je intuice varovala.
Sledujte nás na sociálních sítích:
