Komu se spíše podobá váš manžel/partner – věčně mladému a hravému klukovi, nebo spíše přísnému panu učiteli, který má rád věci na svém místě a ve všem má jasný řád?
Samozřejmě není možné lidi jen tak jednoduše dělit do různých skupin, lidská povaha je mnohem složitější, ale schválně, jestli v následujících kategoriích poznáte (alespoň náznakem) „toho svého“.
Věčný kluk
Nezáleží na věku – i když mu bude šedesát, pořád si v sobě ponese hravost a zvídavost dítěte. Je zábavným společníkem, nemá problém si udělat legraci i ze sebe. Ovšem občas je taky docela lehkomyslný, navenek nepřizná, že by ho něco trápilo, a ten jeho zdánlivě nekončící klid občas jeho okolí pěkně leze na nervy...
Velký svůdník
Ačkoli je věrný své manželce/partnerce, ta si musí zvyknout, že jeho pozornost bude patřit i jiným ženám. Tento typ muže totiž nadšeně flirtuje se servírkou v restauraci, laškovně rozpráví se slečnou za pokladnou v supermarketu a rád se přátelům chlubí tím, jak na něj letí ženy a dívky každého věku. Občas nedokáže odhadnout, kdy je takové chování ještě vhodné, a jeho partnerka mu musí hodně věřit, že to vše dělá jen pro uspokojení svého ega a ve skutečnosti je pro něho ona tou jedinou.
Pan nemocný
V této kategorii jsou v zásadě dva typy mužů – ti, co si nikdy ani nepřipustí, že by mohli být nemocní (a prohlášení, že naposledy byli u lékaře, když šli ve třiaosmdesátém na vojnu, berou jako důkaz hrdinství), a pak ti, co „umírají“ při každém nastydnutí (ono to rčení „mužská smrtelná nemoc na sedm – rýmička“ nevzniklo úplně náhodou).
Pan nemocný sepisuje závěť prakticky pokaždé, když si zadře třísku, má přehled o lékařích všech oborů a specializací ve městě a nejrůznější nemoci má nastudované tak, že řečmi o nich své okolí unavuje (nemluvě o partnerce, která se několikrát ročně změní v ošetřovatelku na plný úvazek, ačkoli sama bere antibiotika nebo má zlomenou nohu). Abychom mu nekřivdili – z hlediska prevence závažných nemocí je tento přístup mnohem prospěšnější než ono „já jsem přece vždycky úplně zdravý“.
Zásadový puntičkář
Na všechno má svůj promyšlený systém a odmítá se přizpůsobit jinému. Kompromisy ve svých pravidlech nepřipustí, miluje pořádek a pedanticky trvá i na nejmenších detailech. Jeho pracovní stůl nebo šatní skříň by se mohly dávat za vzor dětem. Nikdy nezapomene udělat, co má, nikdy neprošvihne žádný deadline. Ovšem požaduje, aby se jeho pojetí světa přizpůsobili i další členové domácnosti, což může být pro některé docela obtížné...
Sud s prachem
Celou dobu má žena pocit, že žije po boku pohodového muže, s nímž je zábava, je na něho spolehnutí a kterého musí mít každý rád. Ovšem pak přijde nějaká záminka (často úplná maličkost) a následuje výbuch, za který by se nemusel stydět ani dynamit. Jde o to, kam až takový výbuch (respektive jeho autor) zajde. Schopnost ovládání mu totiž v takový okamžik dělá potíže, a tak v lepších případech nešetří slovními urážkami, v tom horším (a nejen pro partnerský vztah naprosto nepřijatelnými) fyzickými ranami. Jde samozřejmě o míru a sebeovládání, být cholerik ještě neznamená být nebezpečný. Pokud se ale takový muž změní v agresora, rychle pryč (nehledě na triády o lítosti a „už se to nestane, víš, že tě hrozně miluju“).
Gaučový psík
Tento typ mužů se v dnešních mladších ročnících naštěstí už moc nevyskytuje, ale najdou se... Ideální víkend je pro něj strávený na gauči v pozici vleže, maximálně vsedě, s televizním ovladačem v jedné a lahví piva ve druhé ruce, zatímco manželka/partnerka okolo kmitá a doufá, že se jí „toho jejího“ aspoň jednou podaří přesvědčit, aby vzal děti ven na hřiště. Aktivní dovolená je pro něho nepředstavitelný pojem (vyvalit se k moři nebo na lehátko na dvorku je ovšem jiná káva), v divadle byl naposledy za studií. Pokud už je k nějaké aktivitě přinucen, netváří se právě nadšeně. Abychom mu nekřivdili – své partnerce bývá věrný a miluje ji.
Sledujte nás na sociálních sítích:
