Sexuální libido je výmysl. NEexistuje!

Nagoská tvrdí, že zaměňování nutkání a touhy pak může některé lidi zbytečně stresovat. Nutkání totiž musí být ukojeno, je silně biologickým (fyziologickým) motivem. Když má člověk hlad, musí se najíst, jinak jeho tělo přestane správně fungovat. Hladovět však dokážeme několik dní i týdnů. Ještě méně odolní jsme vůči nutkání žízně. Bez pití (příjmu tekutin) totiž vydržíme jen pár hodin či dní. Pak organismus kolabuje a umírá. Jenže sexuální touha k těmto nutkáním nepatří. Bez sexu můžeme žít i celý život.

„Nutkání je motivační systém, který slouží k tomu, abychom se vyvarovali smrti, která hrozí, když neukojíme hlad nebo se nechráníme před velkým chladem. Ale když člověk nemá sex, neumře,“ vysvětluje doktorka Nagoská.

Někteří biologové však tvrdí, že když se člověk nereprodukuje, tak vlastně umřel už za života. „Ano. To je argument, který byl používán, když byla touha přidána mezi sexuální dysfunkce v sedmdesátých letech, aby se tak ospravedlnilo spojení sexuální touhy a nutkání. Ale když jde o sex, neexistuje žádný fyzický důkaz o mechanismu nutkání,“ dodává Nagoská v článku pro New Scientist.

Pokud by podle ní byl sex nutkáním, pak by byla sexuální touha spontánní jako hlad. Jenže sexuální touha je touhou responsivní (reagující). Zájem o sex se totiž objevuje jen v reakci na vzrušení. Nedostatek či vymizení zájmu o sex je pak normální. „Myslím, že důvod, proč očekáváme, že bude mít každý spontánní sexuální touhu, je ten, že ji takto má většina mužů,“ vysvětluje doktorka Nagoská.

Mezi muži prožívá sexuální touhu jako spontánní touhu sedm z deseti jedinců, mezi ženami ale deset až dvacet procent. „Spontánní sexuální touha je naprosto příjemná. Ale nejste nemocní nebo divní jen proto, že ji necítíte. Spontánní touha neslouží nutně k sexuálnímu uspokojení. Je důležitější, že lidé touží po sexu, než to, že si ho užijí? Nejlepším způsobem, jak si sexuální život zničit, je věřit tomu, že vaše sexuální touha je poruchou,“ dodává Nagoská.