Člověk není bohužel monogamní druh. Lidé se podvádějí, protože je k tomu nutí jejich evolucí vyšlechtěná biologická podstata. Jenže člověk má, na rozdíl od jiných savců, také vědomí a vůli, takže může bojovat s nutkáními podvádět partnera. Nejčastěji se snaží lidé zvýšit frekvenci pohlavní styků se stálým partnerem. Bohužel podle autorů výzkumu není žádná z metod skutečně účinná.
Jinými slovy, i když se lidé snaží nevěře odolat, nejsou úspěšnější než lidé, kteří se ani nesnaží. Vyplývá to z výzkumu (1) psychologů z University of New Brunswick.
Tři strategie
Lidé, které svádí touha zahnout partnerovi, volí tři různé strategie. První z nich je snaha o zlepšení vztahu. Tam patří právě taktika zvýšení frekvence pohlavních styků, zlepšení svého zevnějšku, zlepšení své kondice, pozvání partnera na večeři či zahrnování ho dárky (1).
Druhou metodou je proaktivní vyhýbání se tomu, kdo člověka svádí. A to jak vyhýbání se konverzace s ním, tak přímo vyhýbání se jakémukoli kontaktu s ním (1).
V tom nejhorším světle
Třetí metodou, která je ze všech popsaných alespoň trochu účinná, je degradování vytouženého objektu. Tedy snaha zhnusit si ho. Člověk si vyloženě představuje dotyčnou osobu v tom nejhorším světle a snaží se na něm hledat chyby.
„Bohužel to platí pro všechny, žádná z metod boje s pokušením není nijak výrazně účinná. Pouze jedinci snažící se o degradaci pokušitele uváděli snížení míry flirtování s ním. Ale žádná z těchto strategií neměla vliv na míru citové nevěry, sexuální nevěry a přežití současného partnerského vztahu,“ tvrdí autoři z University of New Brunswick (2).
Zdroj: (1) www.ifstudies.org/blog/the-road-to-infidelity-passes-through-multiple-sexual-partners, (2) www.unb.ca/research/vp/research/index.html
Sledujte nás na sociálních sítích: