To, co podřízení vědí dávno, o čem si šuškají, nebo si to jen myslí, ale raději neventilují, potvrdili psychologové z Norska. Osoby s narcistickou poruchou osobnosti rádi šplhají po firemním žebříčku a usilují o role manažerů a šéfů. A daří se jim v tom – bohužel – dobře. Lidé zastávající řídící funkce totiž mají skutečně ve většině případů narcistickou poruchu osobnosti.
Ta je činí silně sebevědomými, dynamickými a připravenými na tvrdé boje a rozhodování, z nichž vycházejí bez újmy na vlastní psychice.
„Pokud je váš šéf bezohledný, sobecký, marnivý a má nedostatek společenského vychování a sociální inteligence, možná nejste sami, takových šéfů je většina,“ tvrdí autoři výzkumu z Norska.
„Lidé s narcistickou poruchou osobnosti se zajímají o dominanci, status, uznání, moc a obdiv. Nepřemýšlejí dvakrát o využívání druhých k dosažení svých cílů. Šéfové, kteří mají vysoké skóre v testech narcistických vlastností, postrádají schopnost mít vztah k druhým lidem. Jedou si podle svého vlastního programu, aniž myslí na druhé. Ale to znamená, že jejich výkon jako šéfů je špatný a jsou špatnými šéfy,“ tvrdí doktor Christian Gimso z Norské vysoké školy obchodní BI.
Ten pracoval s více než třemi tisícovkami osob, které zastávaly manažerské posty a aspirovaly na nejvyšší vedoucí funkce. Vypracoval s nimi řadu osobnostních testů.
„Narcisové tíhli k pozicím, které podporují jejich hlad po moci a statusu… Tato studie naznačuje, že kandidáti s vysoce narcistickou osobností jsou úspěšnější v přijímacím řízení než kandidáti s nízkým stupněm narcismu,“ zdůrazňuje Gimso.
Narcistická osobnost je však osobností pro vedoucí funkce nevhodnou. Lidé bez narcistických vlastností jsou šéfy mnohem lepšími a efektivnějšími. Podporují totiž týmovou práci a výkonnost posilováním vztahů ve skupině.
Sledujte nás na sociálních sítích:
