„Žádný učený z nebe nespadl“ a „Chybami se člověk učí“ tato známá česká přísloví platí i při výchově dětí. Být dobrým rodičem a dobře vychovávat děti neumíme, pokud to nevyzkoušíme.
Ale pozor, příliš mnoho chyb při učení může dětem ublížit. Kde tedy hledat jistotu a kam si jít pro radu?
1. Původní rodina – pokud jsme vyrůstali v bezpečném a fungujícím rodinném prostředí, přirozeně přebíráme výchovný model. Nejsilněji se tak děje z matky na dceru. Pokud však existoval v rodině partnera model jiný, může dojít k výchovným kolizím. Stejně tak je potřeba původní model přizpůsobit současným trendům a bezhlavě netrvat na tom, v čem jsme vyrůstali my.
2. Spřátelené rodiny – přirozeně si vybíráme přátele, kteří mají podobný výchovný přístup. To nám sice na jedné straně usnadňuje společné akce a dovolené, ale na straně druhé nám to zužuje pohled na to, co je při výchově správné a „normální“. Proto je dobré se neuzavírat ani před odlišnými výchovnými cestami.
3. Vzory a ideály – všichni nějaké máme, všichni nějaké potřebujeme. I ti nejnezávislejší k někomu vzhlížejí či vzhlíželi a tito lidé je pak vědomě či nevědomě ovlivňovali. Sledovat, jak fungují jejich vztahy, je pro nás velmi poučné a můžeme si z toho mnoho odnést i pro své vlastní rodičovství. I zde je však nutné si uvědomit, že nic není ideální, i když se to tak na první pohled může zdát. Rovněž žádná situace není stejná a opakovatelná a totéž platí i o lidech. Nelze tedy přebírat žádný, byť sebelépe fungující, vzor jako celek.
TIP Bety: Vyhrajte jednu ze tří knih Pohodoví rodiče - pohodové děti z nakladatelství Portál
4. Autority – oporu v autoritách hledají především ti, kdo si nejsou sami sebou jisti a potřebují někoho „nadřazeného“, o jehož názor se mohou s jistotou opřít. Snad nejvíc se hledání autorit projevuje v oblasti zdraví a nemoci, a s tím souvisejících různých dietních doporučení a systémů. Jako zaklínadlo na mnohé rodiče funguje kouzelná formulka „nejnovější vědecké výzkumy dokazují…“. Pro podobné rady si chodí rodiče do různých poraden a do ordinací specialistů.
Vyslechnout si autoritu sice může být cenné a zajímavé, ovšem někdy se názory autorit diametrálně odlišují. A co pak?
5. Knihy, semináře a kurzy – i v nich hledáme bezpečný a osvícený způsob, jak se s rodičovstvím „poprat“. Jak si ale knihy vybíráme? Nesaháme především po těch, které korespondují s našimi názory?
Všechny uvedené možnosti mají svá úskalí a svá „ale“. Když nevíme, co dělat, můžeme samozřejmě použít všechny opory a návody. Jen je potřeba se jich nedržet křečovitě a spolehnout na svůj zdravý rozum a instinkt.
Další rady, jak podporovat a podněcovat vývoj dětí, najdete v knize Pohodoví rodiče – pohodové děti z nakladatelství Portál.
Sledujte nás na sociálních sítích:
