Pomoc, mám nadané dítě!

Když se řekne „nadané dítě“, většina si představí malého génia, který ve třech letech čte, v pěti zvládá násobilku a v sedmi začíná programovat svůj osobní počítač. Nadání ale může mít mnoho podob a kromě radosti přináší i spoustu starostí a otazníků.

Dítě bere rozum kolem dvou až tří let, kdy si začíná uvědomovat, jak věci fungují a k čemu slouží. Prvními příznaky vysoké inteligence bývá lepší schopnost řeči, bohatší slovní zásoba a velký zájem o okolní svět. Ale mohou jít ruku v ruce s labilním chováním a naprostým nezájmem o klasický způsob života.

Život mimo realitu

Maminky popisují chování svých nadaných dětí, které vědí o funkci a povaze černých děr ve vesmíru, ale nedokážou pochopit, že si mají večer před spaním vyčistit zoubky a neumějí si zavázat tkaničky. O jízdě na kole ani nemluvě. Žijí si ve svém snovém světě, kde jakoby „běžné záležitosti“ smrtelníků nebyly pro ně podstatné. Většina těchto dětí se postupem času uklidní a naučí se i běžné dovednosti typické pro předškolní a školní děti. Každé dítě se ale vyvíjí jinak, a tak i projevy inteligentního chování (stejně jako různých poruch) mohou být různé a musíte k nim přistupovat individuálně.

Z génia outsiderem

Podle statistik je u nás nadměrně nadaných dětí asi 20 až 25 procent. Kdyby měly šanci rozvíjet své schopnosti, dokázaly by v některé z oblastí lidské činnosti vyniknout. Bohužel jen dvě až tři procenta z nich mají to štěstí, že jejich talent nepřijde vniveč. Z ostatních se mnohdy stávají děti problémové, frustrované, odpadlíci. Mají špatný prospěch a někdy ani nedokončí střední školu. Některé trpí psychickými potížemi.

Jednostranné nadání

I když mimořádně nadané dítě bývá ve věku 4 let na celkové úrovni šesti i více let, v jednotlivých testech se může jeho výkon značně lišit. Například potomek může skvěle zvládat čtení, ale psaní a třeba pozorovací schopnosti mohou zaostávat. Konkrétně například psaní dělá příliš inteligentním dětem často problémy.

Psaní přináší přece jenom více problémů a těžkostí. Naučit se pořádně psát je asi jediná činnost, která těmto dynamickým, temperamentním, aktivním a dokonalou řečí vybaveným dětem dělá problémy. Potomka si můžete otestovat i v psychologických poradnách u specialistů, a odhalit tak případné hrozící problémy a najít na ně včas řešení.

Odsouzeni k samotě?

Nadané děti to totiž nemají jednoduché. S vrstevníky si často nerozumějí a s nepochopením se setkávají i u dospělých a pedagogů. Při nástupu mimořádně nadaného dítěte do školy je jistě nutné úzce spolupracovat s třídním učitelem. Podle odborníků je důležité najít způsob pozitivní motivace. Rodiče by se podle dětských psychologů neměli bát poslat dítě do školy o rok dříve. Jinak totiž hrozí, že se váš chytrý potomek, který je třeba o rok dva napřed před svými vrstevníky, bude ve škole nudit. To by pak zbytečně utlumilo jeho zájem o školu a vědění vůbec, a mohl by se dostat dokonce pod úroveň svých spolužáků. Rozhodně ale není snadné ani pro učitele ani pro rodiče tyto děti dostatečně zaujmout tak, aby bylo spokojené dítě i okolí.

Co řeknou IQ testy?

Nadání se odjakživa odvozovalo od inteligence. Ještě v minulém století bylo za rozumově nadané považováno dítě, jehož inteligenční kvocient (IQ) přesahoval hodnotu 130. Dnes odborníci považují tento způsob měření nadání za zcela nevyhovující. Nevystihuje totiž skutečné schopnosti dítěte. Podle hodnoty IQ lze možná usuzovat, zda dítě bude úspěšné ve škole, ale jen těžko z ní lze předpovědět, zda bude úspěšné v životě.

Jak poznám, že je dítě nadané?

V současné době se nadání zjišťuje tak, že se sledují a měří různé schopnosti dítěte. Při testování mimořádně nadaných dětí se mimo jiné zkoumá verbální inteligence, zralost prostorového vnímání, schopnost psaní a soustředění, pozorovací schopnosti a vlohy pro učení. Všechny dosažené výsledky se pak vzájemně porovnávají. Zároveň ale dnes už není jen IQ, které se sleduje u dětí. Do popředí se stále více dostává takzvaná emoční inteligence, která má pro uplatnění a úspěch v životě podle některých odborníků větší vliv než hodnota samotného IQ. Pokud má dítě vysokou emoční inteligenci, znamená to, že se dovede prosadit mezi lidmi, umí navazovat kvalitní vztahy, rozumí složitosti lidské komunikace a má také schopnost správně zhodnotit své schopnosti a zvládnout psychické nároky, které jsou na ně kladeny.

Zájmy a koníčky

Velmi inteligentní a nadané děti se liší jak v projevech chování ve škole, tak výběrem koníčků a zájmů. Nadané děti už v útlém věku sahají spíše po sofistikovanějších hračkách a zálibách. Už v předškolním věku tyto malí géniové čtou encyklopedie, zajímají se o to, jak vznikl vesmír, jak funguje elektřina, jak vznikl svět, uvažují o smyslu života. Tomu odpovídají i preference hraček. Bývají to knížky, atlasy, šachy, počítač.

Vzhledem k odlišným zájmům nacházejí nadané děti kamarády spíše mezi staršími dětmi nebo dospělými. Nadané dítě se proto může velmi lehce ocitnout v izolaci – ostatní děti nerozumějí jeho zájmům, nebaví je řeči o vesmíru a motorech aut a raději si staví z kostek nebo budují domečky na školní zahradě. A tyto zdánlivě banální činnosti zase nezaujmou našeho malého nadaného človíčka. Některým nadaným dětem se ale odpovídajícího kamaráda nepodaří najít vůbec a uzavírají se doma u počítače nebo knížek. To neumožňuje rozvoj důležitých sociálních dovedností, proto by měl rodič pomáhat takovému dítěti navazovat sociální vztahy s kamarády. A přátel nemusí být zástupy, bohatě stačí jeden či dva dobří kamarádi, kteří vašemu potomkovi ukážou „běžný“ svět a zároveň ho neubijí v jeho rozumovém vzletu.

Učitelé i rodiče by se měli snažit rozvíjet zjištěné schopnosti dítěte, předkládat mu další zajímavé podněty, úkoly, materiály, i když obsahem a náročností překračují náplň osnov školy. Schopnosti nadaných dětí je možné využít i ve hře s ostatními a prcek se tak naučí kooperovat a tolerovat ostatní děti. Velmi důležité je nebudovat v dítěti pocit odlišnosti ani výjimečnosti, ale pocit, že někam patří, že něco dokáže a že je pro tým prospěšné.

TIP Bety: Pokud i vy máte pocit, že vám roste doma malý génius, můžete se inspirovat či poradit, jak jeho nadání rozvíjet