„Co to je“ a „A proč?“ To jsou asi nejčastější slova, které od dítěte uslyšíte. Nejdřív vám to přijde krásné a chlubíte se všem, jak máte chytré a zvídavé dítě. Po několika měsících věčného dotazování vás bolí hlava a docházejí argumenty. Jak takové období přežít a jak vést dítě ke správné mluvě?
Pro vás je to náročné, protože kromě svých vlastních myšlenek a soustředění se na práci a běžné činnosti vymýšlíte ještě důvody, proč je žába zelená, proč se sedí na židli a ne na zemi, proč auta jezdí a mnoho dalších podobných dotazů. No, a nezblázněte se z toho! Podle odborníků na dětský vývoj je ale nezbytně nutné, abyste na potomkovy dotazy odpovídali a snažili se mu vše vysvětlit a občas to párkrát zopakovat. Vězte, že opakování a učení se přináší dítěti potěšení, rozvíjí jeho slovní zásobu a myšlení.
Žádné šišlání a zdrobněliny
V prvním roce života potřebovalo dítě utvářet a upevňovat hlavně citové vazby, zažívat pocit bezpečí. Po druhém roce se už rodiče musí soustředit na komunikační dovednosti potomka a neustále ho v komunikaci podporovat. Podle odborníků byste se měli vyvarovat šišlání na dítě a komolení slov a zdrobňováním každé věci. Pokud jste už unavení z věčného odpovídání, zkuste kombinovat více „vyučovacích“ metod. Zpívejte si, říkejte básničky a čtěte jednoduché pohádky a příběhy, prohlížejte knížky. Hodně pomůže, když komentujete běžné denní činnosti, které s dítětem děláte. První vlna otázek "Co je to?" je typická pro děti kolem druhého roku života. Dítě už umí klást slova vedle sebe a spojuje tak krátké slovní řady, kterými většinou komentuje bezprostřední dění – například táta pá, auto tů.
Odpovědi na věčné proč jsou pro děti důležité
Kolem třetího roku přichází prudký rozvoj řeči. Dítě se začíná ptát po smyslu věcí a dění kolem sebe. Neustálým dotazováním si rozšiřuje slovní zásobu a poznává postupně rozdíly mezi věcmi, jejich smysl a souvislosti mezi nimi. Tříleté dítě mívá aktivní slovní zásobu zhruba kolem 400 slov. Přichází druhá vlna stěžejních otázek „Proč?“. Odpovídat na tyto otázky není často jednoduché, ale pokud od nás dítě uslyší „Dej mi pokoj! Neptej se na blbosti! Co zase chceš?…“, dítě se ptát přestane a jeho komunikační dovednosti se přestanou rozvíjet, protože přestane mít zájem.
Pokud se cítíme unavení, nejsme naladěni anebo máme za sebou perný den, máme zcela právo odpovědět „nevím, budu o tom přemýšlet“, anebo přesměrovat hovor jinam, ale je to pro nás jen čas na krátký oddech. Snažte se potomkovi vždy odpovědět a třeba i posté mu věc vysvětlit. Dítě, které nedostává odpovědi na své otázky, nebo není vybízeno k dalšímu přemýšlení, brzy začne ztrácet o ptaní zájem. To může být problémem pro jeho další vývoj, vyjadřování a komunikační dovednosti. Začne stagnovat ve vývoji, zaostávat za svými možnostmi. Podobné zacházení vede k pasivnímu způsobu života a přemýšlení. Takové dítě sebou nechá snadno manipulovat, neumí a ani nechce se na důležité informace doptat. Bere vše tak, jak je mu to předkládáno.
Každé zdravé dítě přirozeně mluvit chce
Slovo, které se dítěti nedaří, po něm správně zopakujeme. Zároveň nikdy nekomentujeme jeho nedostatky. Často se stává, že i přes snahu rodičů dítě používá vlastní slovník nebo mu není téměř rozumět. Musíme mu dát dostatek času, aby si mohlo správnou artikulaci osvojit. Protože jsou pro dítě víceslabičná slova zatím obtížná, přizpůsobuje je svým možnostem, slova komolí, zkracuje a vytváří vlastní novotvary. Naučí se používat „můj“, „moje“ , pozná rozdíl mezi „já“ a „ty“, správně reaguje na „ano“ a „ne“.
Pomoc logopeda
Pokud se řeč dítěte nerozvíjí, může to mít mnoho příčin. Pokud k tomu není nějaká zdravotní příčina, má vhodné podmínky, a přesto do tří let věku nezačne mluvit, nazýváme toto období prodloužená nemluvnost. Podle odborníků se není třeba zneklidňovat, takové dítě potřebuje jen všestranné a pečlivé vedení a podporu při rozvíjení všech komunikačních dovedností. Má pak reálnou šanci skluz oproti vrstevníkům dohnat. Pokud ale problémy s mluvením přetrvávají, můžete se obrátit na odborného logopeda, který stav řeči vašeho potomka objektivně posoudí a navrhne další postup. Mějte ale na paměti, že každé dítě je originál a každé má své tempo zvládání „lidských“ dovedností. Není to žádná soutěž s ostatními matkami na pískovišti. Každé dítě potřebuje na svůj vývoj čas a hlavně vaši lásku a pevné nervy.
Pro malou ukázku si můžete procvičit rychlé odpovědi na tyto otázky. Ale upozorňujeme, že dotazy vašich potomků mohou být ještě mnohem záludnější a otravnější: Kam se přes den schová tma? Proč má kráva rohy? Proč v autobuse nejezdí medvědi? Proč máme dvě uši? Proč má pes ocas? Proč je tráva zelená? Proč máme vlasy? Proč jsou jahody červené? Proč nemůžu jíst hlínu?
Sledujte nás na sociálních sítích:
