Máte dvojčata a řešíte otázku, zda je poslat do školy společně nebo každého zvlášť? Čemu máte dát přednost? Samostatnosti, nebo aby se necítila opuštěně a osamoceně a nechat je při sobě? Jaké jsou výhody a nevýhody toho, když jsou sourozenci ve stejné třídě, a kdy je takové řešení dobré zvolit?
V naší malé škole, kam chodilo celé sídliště a všechny děti z přilehlých vilek, bylo několik sourozenců. Většinou byly mezi sourozenci zhruba tři až čtyři roky věkového rozdílu a my starší jsme museli vodit svoje mladší sourozence do školy a ze školy. Bylo zde ale i několik „párů“ sourozenců – dvojčat, kteří většinou chodili do stejných tříd, učitelé si je navzájem pletli a pro nás, jako spolužáky tak vznikalo mnoho zábavných situací. Na druhou stranu věčné srovnávání učitelek, které z dvojčat je lepší v tom kterém předmětu, přivádělo dvojčata k pláči a vyvolávalo to mezi nimi zbytečnou nevraživost. Učitelé se divili, proč Anička neudělá výmyk, když její sestra Hana to zvládne levou zadní a podobně. Postupem času se obě dvojčata specializovala na jiné předměty, Hanka šla na sportovní gympl a Anča na střední výtvarnou školu a dnes navrhuje designové oblečení.
Dříve bylo zažité, že dvojčata šla automaticky do jedné třídy. Dnes už si rodiče mohou vybrat, na jakou školu dítě poslat, a potomek může klidně chodit do školy vzdálené přes půl města. Na druhou stranu ani ty nejlepší reference neznamenají, že se tam váš školák bude cítit dobře a záleží jak na dobrých učitelích, tak na spolužácích.
Výhody jedné třídy
Samozřejmě poslat svá dvojčata do jedné třídy má i své výhody, a to hlavně pro rodiče. Například to, že dětem končí škola ve stejnou dobu, mohou chodit spolu ze školy, děti dostávají stejné úkoly, jdete jen na jednu třídní schůzku a podobně. Pro dvojčata může být výhodou, že jdou do školy jako silný tandem, mohou si navzájem pomoci a ochránit se.
Nevýhody jsou však také zřejmé
Učitelé i spolužáci si je mohou plést (zvláště, pokud se jedná o jednovaječná dvojčata), učitelé se často neubrání srovnávání, které je lepší či horší, což je pro dvojčata velmi nepříjemné. Zatímco ostatním se říká jménem Janičko a Péťo, vaše dvojčata budou prostě „dvojčata Novákova“, což nedává moc prostoru k budování vlastní identity.
Dvojčata a kamarádi
Samozřejmě mohou také nastat problémy v komunikaci s ostatními spolužáky. Právě proto, že jdou do školy jako „tandem“ a znají se, ostatní spolužáci k nim hůře hledají cestu. Zkrátka si myslí, že si vystačí sama a nikoho dalšího nepotřebují. Pamatuji si, jak dvojčata u nás ve škole děsně štvalo, když někam přišel jen Petr a my jsme se hned ptali „kde má bráchu Pavla“. Ani my děti jsme je nenechávali samostatně a považovali jsme je za siamská dvojčata, která dělají všechno vždy spolu. Trvalo nám to do deváté třídy, než jsme si je přestali jako dvojčata dobírat.
Každý v jiné škole
Pokud je každé z dvojčat dostatečně sociálně silné (každý má své kamarády, dokážou být jeden bez druhého) můžete klidně jako rodiče uvažovat, že je pošlete každé do jiné třídy nebo školy. Výhody pro děti jsou celkem jasné. Naučí se pracovat samostatně a zodpovídat každé samo za sebe, nehrozí jim srovnávání, spolužáci v nich uvidí samostatného jedince, a ne „dvojčata Novákova“.
Náročnější to ale bude pro rodiče, kdy alespoň na prvním stupni budou muset svoje činnosti okolo školy dělat dvojmo. Dvoje úkoly, dvoje třídní schůzky, jiné termíny jarních prázdnin, nebo škol v přírodě a dalších akcí. Nehledě na opačný problém, když se náhodou sejdou termíny dvou školních představení a akcí. Pak nastává otázka, kterému dítěti dát přednost a na které se jít podívat?
Chce to víc plánovat
Pokud se tedy rozhodnete dát každé z dvojčat do jiné školy, musíte se s partnerem i dětmi dohodnout na pravidlech vyzvedávání ze školy a družiny, sladit učení a rodinný harmonogram vůbec. Pro rodinu je to rozhodně náročnější, ale děti se tak naučí nebýt na sobě navzájem závislé a může to pomoci jejich dobrému a rovnému vztahu v budoucnu.
Na druhou stranu ale, když máte dvě nebo více dětí rozdílného věku, řešíte tytéž problémy: děti mají jiné rozvrhy, domácí úkoly a mimoškolní aktivity. Takže pokud se děsíte toho, že nezvládnete vyzvedávat všechny najednou a budete mít pracovní den rozvrhnutý podle konce odpoledního vyučování a hudebky, popřípadě sportovního kroužku, možná vás uklidní, že podobně to mají všichni rodiče. Alespoň do doby, než drazí potomci začnou být samostatnější.
Děti se musí rozhodnout samy
Pokud ale jsou sourozenci na sebe silně vázaní, bude pro ně rozdělení šok a mohou mít ve škole problémy třeba se soustředěním, učením podobně. Podle odborníků je ale lepší, když si každé dítě zvykne dělat věci samo a být zodpovědné samo za sebe. Pokud byste zjistili, že to jako rodiče časově nezvládáte, nebo sourozenci bez sebe opravdu strádají a oddělené školy jim neprospívají, můžete vždy požádat školu a vybrat si tu, kde bude mít učitel k dvojčatům lepší přístup. Vždycky samozřejmě záleží na komunikaci s učiteli a vedením školy.
Podle odborníků může být vhodným řešením „postupné“ odloučení. To znamená, že pokud jsou na sebe děti příliš vázané, nechte je spolu chodit na první stupeň. Děti se vyprofilují, zjistíte, v čem je které dobré, co ho baví a jak vychází se spolužáky, a poté můžete děti rozdělit až na druhém stupni. Odborníci totiž připomínají, že právě kolem páté třídy se třídní kolektivy proměňují, děti odcházejí na víceletá gymnázia nebo na jazykové školy, tráví více času na odpoledních kroužcích a podobně. Proto by to pro vaše dvojčata nemusel být takový šok, když je rozdělíte. Nezapomeňte, že jak ve školce, tak ve škole se mají děti především něco naučit, stát se samostatnými bytostmi. Pokud se vaše dvojčata uzavírají před ostatními dětmi, učiteli a komunikují jen sama mezi sebou, budete muset jejich kontakty trochu usměrnit.
Většinou tedy záleží na rodičích, jak své ratolesti dobře znají a jak posoudí, co bude pro vývoj dětí nejlepší. Určitě byste měli se svými dvojčaty probrat obě možnosti a vyslechnout si jejich názor. Ve věku šesti nebo sedmi let už děti dokážou posoudit, zda se jedno bez druhého při vstupu do školy obejde, nebo zda by se cítila jedno bez druhého osamělá a nejistá.
