Nepodléhejte stresu a nenechte se zatáhnout do soutěže maminek o nejšikovnější dítě. Každé je jiné a všechno jednou přijde. Chození na nočník patří k zásadním dovednostem, které se dítě musí naučit, a věřte, že to dřív nebo později zvládnou všechny. Poradíme vám, jak a kdy dítě na nočník usadit.
Nezačínejte příliš brzy
S nácvikem chození na nočník (nebo na malé prkénko na záchodě) se začíná kolem druhého roku dítěte. Za dob našich babiček to bylo podstatně dříve, což podle odborníků dětem neprospívalo. Roční dítě se totiž vyprazdňuje zcela samovolně a nedokáže si procesy uvědomit, natož je nějak ovládat. Spoje mezi mozkem, nervy a svaly, které se podílejí na močení či zadržení vylučování, nejsou v jednom roce ještě dostatečně zralé. Kolem 15. měsíce věku se schopnost udržet moč začíná zlepšovat. Čurání už není tak časté jako u miminek. Kolem druhého roku věku už dítě umí „zalarmovat“ rodiče, že se mu chce na záchod. Malou pomůckou pro rodiče může být dovednost samostatně se najíst. Pokud už je dítě schopno nakrmit se samo, je pravděpodobné, že zvládne i trénink chození na nočník.
Na pohlaví nezáleží
Některé maminky si myslí, že holčičky se zbavují plenek rychleji než chlapci, ale podle odborníků záleží spíše na správném „načasování“. Profesor Matějček se domníval, že nejvhodnější doba k nočníkovému tréninku je mezi dvanáctým a patnáctým měsícem, a doplňoval, že se nevyplatí začínat dřív. Začnete-li naopak později, je větší šance, že vše půjde snadno a rychleji, bez stresových situací z toho, že se dítě počuralo.
Důležité je načasování
Každý člověk je jiný a každému se chce někdy jindy. Donucovací prostředky k vykonání fyziologické potřeby v pravidelný čas nepřinášejí skoro žádné výsledky. Nucené vysedávání na nočníku nikam nevede a dítě k tomu jen získá odpor. Lepší bude to občas zkusit, a pokud se po krátké chvilce nic neděje, zase potomka obléknout… a zkusit to třeba za chvíli. Zpočátku je potřeba se občas zeptat, zda dítě nepotřebuje čurat. Nerozptylujte také dítě přinášením různých knížek, hraček a podobně. Dítě by se mělo naučit, že na nočníku se vykonává potřeba a není to místo na sezení nebo hraní si. Bylo by pak zmatené a nevědělo by, co se po něm vlastně chce. Na čtení smysluplné záchodové literatury bude mít v životě času dost.
Schůdky a prkýnko, nebo nočník?
Jak známo, nejlepší roční období na trénování je jaro a léto. Děti jsou málo oblečené, tak je stačíte rychle svléknout a dát vyčurat, než to pustí. V zimní kombinéze je to pochopitelně složitější. Pokud dítě nechce sedět na nočníku, zkuste použít dětský nástavec na normální WC mísu a schůdky – dítě však musí být šikovné a jisté v chůzi. Pak si může připadat důležité, že chodí na záchod jako rodiče, což prospěje k motivaci snažit se. Podle maminek a tatínků hraje velkou roli i výběr správného nočníku. Kromě toho, že musí velikostně odpovídat, aby z něj (ani do něj) náš drobeček nepadal, musí být pro dítě i hezký. Příliš jednoduchý a nudný nebo tvarově nevhodný bude dítě spíše odrazovat. Naopak, hodně zdobený (hračky, zvuky, pestré zdobení) může odvádět pozornost od primárního cíle.
Důležitá je motivace, ne tresty
Pokud se dítěti podaří provést do nočníku očekávaný výkon, řádně jej za něj pochválíme. Nedělejte z toho show, nesvolávejte tety a babičky, ať se jdou na „bobek“ podívat. Dítě chvalte s mírou a upřímně. Přitom bychom měli připravit všechny podmínky tak, aby se to dítěti mohlo podařit. A především své dítě za nevydařené pokusy nikdy netrestejte! Situace musí být pro potomka zcela zřetelná a je vhodné mu vysvětlit, že to, co udělal, je dobré, a ukázat mu jeho „výtvor“. Potomek by totiž nemusel pochopit, proč hned likvidujeme to, o co jsme ho dvě hodiny prosili, aby udělal.
Když začínáte chodit bez pleny ven, nezapomeňte dát dítě vyčurat před vstupem do obchodu, MHD, před cestou autem, atd. Když vystihnete ten správný okamžik k odnaučování, budete mít prcka bez plen během několika dní a do pár týdnů bude chodit bez plenek i ven. Batolata obvykle rychle pochopí, že bez závaží na zadečku se líp dovádí, klouže na klouzačce nebo běhá, a plínky se rádo zbaví.
Je třeba vytrvat, aby si dítě tuto dovednost bezpečně osvojilo. A nezapomeňte, nejsou to žádné závody s vrstevníky a už vůbec ne s jejich ctižádostivými matkami!
Sledujte nás na sociálních sítích: