Za obezitu na Západě nemůže dnes ani tak zvýšený příjem cukrů a tuků jako spíše antibiotika. Tvrdí to ve své nové knize uznávaný profesor mikrobiologie Martin Blaser z New York University. Antibiotika – což dokázali vědci už v padesátých letech minulého století – vedou k rychlejšímu růstu a přibývání na váze u zvířat. EU sice v roce 2006 zakázala plošné užívání antibiotik při chovu farmářských zvířat, užívají se však nadále. Jako léčivo. A lidé tloustnou právě kvůli nim. Navíc se na Západě antibiotika nadužívají, lékaři je předepisují běžně, jako by to byly vitaminy, a v mnoha zemích jsou k dostání bez předpisu v lékárně.
Profesor Blaser tvrdí, že antibiotika způsobila epidemii obezity, ale také diabetu, astmatu, potravinových alergií, autismu a ekzémů. Narušují skladbu střevní mikroflóry. A desítky týmů po celém světě dokázaly, že osoby s narušenou mikroflórou častěji onemocní právě diabetem, alergií či astmatem.
Na konci čtyřicátých a na začátku padesátých let si vědci všimli, že když podali kuřatům streptomycin, nejenže byla odolnější vůči chorobám, ale také za stejnou dobu jako kuřata neléčená přibrala dvojnásobnou hmotnost. Farmáři tak začali antibiotika podávat drůbeži a dalším farmářským zvířatům plošně, dosahovali tak mnohem vyšších výnosů. Jenže antibiotika zůstávají v mase, mléce a dalších živočišných produktech. A to, co dokážou u kuřat, ovcí či krav, dokážou antibiotika také s člověkem. Podle Blasera jsou původcem epidemie obezity.
„A i když jsou zvířata krmená antibiotiky zakázána v rámci EU od roku 2006, deník The Mail se dozvěděl, že spotřeba antibiotik v zemědělství neklesla a naopak dosahuje maxima,“ píše britský list Daily Mail.
Zemědělci totiž smějí používat antibiotika jako léčiva. A to podle britského deníku The Mail vytváří skulinu pro další podávání antibiotik všem farmářským zvířatům, dokonce ve vyšších dávkách. Takže jsou tato léčiva stále obsažena v mase, mléce a živočišných produktech.
Používaná antibiotika, která jsou přijímaná do těla plošně, zvyšují rezistenci bakterií vůči nim. Do dvaceti let tak opět lidé budou umírat na běžná onemocnění, protože jejich původci budou odolní vůči všem antibiotikům.
Lidské tělo má na povrchu a ve střevech mikroflóru sestávající z bilionů bakterií, které u dospělého člověka mohou vážit dohromady až dva kilogramy. Antibiotika však skladbu této mikroflóry vážně narušují. Nerovnováha pak vede k různým civilizačním chorobám.
„Pokud podávání antibiotik v raném věku výrazně urychluje zvyšování hmotnosti u farmářských zvířat a mění jejich vývoj, co se stane, když antibiotika dáme našim dětem? Taky je nezvratně činíme obézními?“ ptá se mikrobiolog Martin Blaser.
Na otázku prý odpovídá výzkum z padesátých let, který provedli italští lékaři. Předčasně narozeným dětem podávali antibiotika. Za deset dní měli kojenci užívající antibiotika o osm procent vyšší váhu než ti, kteří léky nedostávali.
Rezidua antibiotik jsou také v mase a mléku farmářských zvířat chovaných konvenční metodou. Antibiotika nesmějí používat farmáři produkující bio potraviny.
„Většina lidí, která říká, že neužívala antibiotika řadu let, se mýlí. Miliony z nás je užíváme s jídlem denně,“ tvrdí doktor Blaser.
V EU je plošné užívání antibiotik při chovu hospodářských zvířat zakázáno od roku 2006. A úřady by měly hlídat dodržování těchto směrnic. Jenže podle britského deníku The Mail smějí farmáři (kromě bio producentů) používat antibiotika jako léčivo. Pod léčení lze skrýt podávání antibiotik i zvířatům, která je nepotřebují.
Profesor Blaser tak radí těm, kteří nechtějí nevědomě tloustnout a chtějí se vyhnout příjmu antibiotik z potravin, aby konzumovali hlavně rostlinnou stravu a především bio potraviny.
Sledujte nás na sociálních sítích:
