Švédští vědci odpovědí Čechům na otázku, proč se ke svíčkové pečeni na smetaně podává lžíce zavařených divokých brusinek. Tyto plody mají totiž unikátní složení a dokážou díky němu vyrušit negativní účinky nasycených tuků na zdraví člověka. A svíčková na smetaně patří k nejtučnějším pokrmům české kuchyně. Švédové holdují tučným jídlům také, brusinky však jedí mnohem častěji než Češi. Divoké brusinky přitom podle vědců z Lundu představují skutečný zázrak v prevenci obezity a chorob souvisejících s konzumací tučných pokrmů.
Odborníci z Univerzity v Lundu tvrdí, že při konzumaci divokých brusinek tělo nepřibírá na váze, i když dostává stravu bohatou na tuky.
Vyplývá to z experimentálního výzkumu na speciálních laboratorních hlodavcích, kteří snadno přibírají na váze a ukládají tuky. Tyto myši se využívají jako modelová zvířata, která mají napodobovat lidi s nadváhou, obezitou a diabetem.
Švédové pak zvířata rozdělili do několika skupin, podávali jim různé bobulové ovoce (divoké brusinky, divoké borůvky, maliny, šichu, ostružiny, švestky, černý rybíz či bobule palmy acai) a velmi tučnou stravu.
Skupina konzumující divoké brusinky přitom nepřibírala na váze skoro vůbec. Naopak myši konzumující bobule palmy acai – často prodávané jako prostředek na hubnutí – přibraly nejvíce.
„Myši, které konzumovaly divoké brusinky, nepřibraly na váze víc než ty, které dostávaly nízkotučnou stravu. Hladina glukózy v krvi, hodnoty inzulinu, hladina cholesterolu a obsah tuku v játrech byly podobné jako u myší, které dostávaly stravu s nízkým obsahem tuků,“ tvrdí vědci z Univerzity v Lundu.
Dobrých výsledků dosahovali také jedinci krmení černým rybízem a borůvkami, ačkoli ne tak dobrých jako u divokých brusinek.
Vědci teď budou zkoumat molekulární podstatu účinků divokých brusinek, neboť u hlodavců tvořily tyto bobule pětinu z celkové denní potravy. Toho je u lidí nemožné dosáhnout. Extrakt z divokých brusinek by však mohl pomoci při léčbě obezity a chorob s ní souvisejících.
Sledujte nás na sociálních sítích:
