Pozdější usínání je nečekaným přínosem pro kognitivní funkce

Bez spánku naše zdraví i celková pohoda dost pokulhává, což se omílá neustále. Ještě donedávna se věřilo, že zatímco brzké vstávání je zárukou brilantní pracovní produktivity a úspěchu, to pozdější soustředění i svižnému myšlení spíše odporuje. Tak proč noční sovy, které jsou vzhůru ještě po půlnoci, dosahují v kognitivních testech tak dobré výsledky? Že by to všechno bylo úplně jinak?

Nové pokusy přinášejí nové závěry

Vědci z britské výzkumné univerzity Imperial College London analyzovali data od více než 26 tisíc lidí, aby zjistili, jak délka spánku, jeho vzorce i kvalita ovlivňují kognitivní kapacitu. Účastníci absolvovali několik testů zaměřených na paměť, uvažování a zpracování informací, přičemž byli dotázáni, kdy se cítí nejbdělejší a nejvýkonnější.

Kdo vydrží, vítězí!

Výsledky studie skutečně potvrdily, že preference pro aktivitu v časných nebo pozdějších hodinách, známé jako chronotypy, kognitivní funkce významně ovlivňují – ovšem jinak, než se předpokládalo. Ve srovnání s ranními ptáčaty dosáhly noční sovy vyššího skóre o nějakých 14 procent, což je nepřehlédnutelný rozdíl.

„Na základě našeho výzkumu se nečekaně prokázalo, že dospělí, kteří jsou v noci přirozeně aktivnější, mají lepší kognitivní výkony. Na mozkové funkce má zřejmě větší vliv délka spánku, která je důležitější než konkrétní čas usnutí. Proto věříme, že proaktivní řízení spánkových vzorců je pro posílení a ochranu toho, jak naše hlava funguje, klíčové,“ shrnuje závěry bádání britský lékař Daqing Ma, který patří k hlavním autorům zmiňované studie. Pro optimální činnost mozku se doporučuje prospat sedm až devět hodin. Jestli usnete v devět večer nebo třeba v jednu ráno, na tom zjevně zase tolik nesejde.

Zdroj: www.imperial.ac.uk/news/254738/being-night-associated-with-mental-sharpness/