Co byste měla vědět o zmrazení vajíček

Zmrazení vajíček. Zní to možná děsivě, ale jedná se o celkem běžnou praxi, která předchází problémům s otěhotněním a zvyšuje šanci porodu zdravého dítěte ve vyšším věku. Ono se dnes mateřství totiž hodně odkládá, což se neobejde bez rizik.

Nejdřív práce, potom rodina

Ačkoli je za ideální čas na početí považován věk okolo 25 let, stále více žen o potomkovi začíná přemýšlet až po třicítce. Některé dlouho studují a vzdělávají se, jiné chtějí nejprve vybudovat kariéru, doplatit hypotéku, procestovat svět nebo najít toho pravého. Jenže čas na nikoho nečeká a plodnost se rok od roku snižuje, proto pak otěhotnění samozřejmě bývá složitější (3). A právě proto se vajíčka dávají k ledu. Jak to vlastně probíhá?

Postup s jasnými pravidly

Celý proces trvá zhruba měsíc a nepředstavuje žádná výrazná omezení. Po počáteční vstupní konzultaci, ultrazvukovém a gynekologickém vyšetření a odběru krve se naplánuje hormonální stimulace, díky které dozraje větší počet vajíček. Léky si žena aplikuje sama, a to po dobu zhruba dvou týdnů. Samotný odběr se pak provádí ambulantně a v celkové anestezii, načež jsou vajíčka zmrazena a bezpečně uložena v kapalném dusíku. V jakém věku tohle ale podstoupit?

Ideální načasování je důležité

Australská gynekoložka Michelle Peate zastává názor, že nejkvalitnější vajíčka mívají ženy okolo dvaceti let (1). Tato lékařka však připouští, že zmíněná skupina většinou počne bez větších komplikací, proto je odběr vajíček poněkud zbytečný. A co víc – jejich skladování deset a více let, tedy na dobu, kdy bude otázka mateřství aktuální, může být hodně nákladné. Výzkum zveřejněný v magazínu Australian Journal of General Practice za nejlogičtější období pro zmrazení vajíček považuje věkové rozmezí 32–38 let (2). Co dalšího je třeba vědět?

Negativa, se kterými se musí počítat

Zmrazení vajíček si klient hradí sám, pojišťovna přispívá pouze při závažné zdravotní indikaci. Bude vás to tedy něco stát. Hormonální stimulace zapojená do celého procesu může způsobit vedlejší účinky, ve většině případů jde o bolesti hlavy a nevolnost. Dalším rizikem je, že se u některých žen vyvine ovariální hyperstimulační syndrom, jehož příznaky zahrnují nadýmání, průjmy a zvýšení tělesné hmotnosti. Je také třeba připravit se na možný neúspěch – odběr vajíček se nemusí povést, a když ano, nikdo vám nedá záruku, že i když se z nich později stanou zdravá embrya, jejich následné přenesení povede k otěhotnění (4).

Zdroje: (1) www.houseofwellness.com.au/health/tips/egg-freezing, (2) www.www1.racgp.org.au/ajgp/2023/january-february/elective-egg-freezing, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7721003/, (4) www.pragueivf.com/cs/social-freezing