Ne každý má to štěstí, že si po obědě může zdřímnout. Ale když už ta šance je, měla by se využít! Polední šlofíček, byť krátký, totiž na mozek působí jako balzám!
Ne každý má to štěstí, že si po obědě může zdřímnout. Ale když už ta šance je, měla by se využít! Polední šlofíček, byť krátký, totiž na mozek působí jako balzám!
Tak jako všichni vědí, že bez mozku by to nešlo. Je to pravděpodobně nejdůležitější orgán těla, který řídí a koordinuje nejen akce a reakce, ale také umožňuje myslet a cítit. Směle se dá označit za správce všech těch věcí, které dělají člověka člověkem. Bohužel, stárnutí mu moc neprospívá. Obvykle nad 60 let nepracuje tak, jak by měl.
Kondice mysli se snižuje
Lidé nad touto věkovou hranicí se potýkají se stařeckou demencí, což je vážné degenerativní onemocnění, které se projevuje změnami v mozkové tkáni. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova choroba. Její příčiny dosud nejsou přesně určené, nicméně za významný rizikový faktor se označuje již uvedený věk. Posilování mozku je tak vždy žádoucí. Křížovky, hádanky, osmisměrky a další pomůcky tento orgán trénují a oživují. No a také odpolední šlofík!
Proč si dopřát odpočinek?
Vědci ze Šanghajské dopravní univerzity Jiao Tong v Číně naznačují, že odpolední zdřímnutí je spojeno s lepším lokalizačním povědomím, slovní plynulostí a pamětí. Akademici do studie publikované v časopise General Psychiatry zapojili 2214 zdánlivě zdravých lidí ve věku nejméně 60 let, kteří pocházeli z několika velkých měst po celé Číně. Respondenti se rozdělili tak, že po dobu jednoho týdne 1534 z nich odpoledne pravidelně chodilo spát, zatímco 680 ne. Všichni účastníci podstoupili řadu zdravotních vyšetření a kognitivních hodnocení, včetně kontroly demence.
Bystřejší a pohotovější
Průměrná délka nočního spánku byla u obou skupin kolem 6,5 hodiny. Odpolední zdřímnutí bylo definováno jako období alespoň pěti po sobě jdoucích minut spánku, ale ne více než dvě hodiny. Vždy se jednalo o odpolední čas.
Po screeningových testech, které měřily několik aspektů kognitivních schopností a vyšších funkcí, včetně vizuálních prostorových dovedností, pracovní paměti, rozpětí pozornosti, řešení problémů, lokalizačního povědomí a verbální plynulosti, se ukázalo, že ti, kdo si dávají šlofík, jsou na tom s výkonností mozku o dost lépe. Byť krátký odpočinek po obědě tak má svoje opodstatnění. Klíčem pro zdravý mozek však není jen podřimování.
Co na talíři, to v hlavě
K tomu, aby tenhle orgán vážící přibližně 1300–1400 gramů dobře fungoval, potřebuje tu správnou výživu. Mozek oceňuje omega-3 mastné kyseliny (tučné ryby či avokádo), dále pak ořechy a bobule, listovou zeleninu, vejce bohatá na vitaminy skupiny B a cholin. Pozitivní vliv má i pravidelné cvičení. Dáváte mu všechno, co potřebuje?
Sledujte nás na sociálních sítích:
