Vědci z Sheffieldu testovali laboratorně různé metody kuchyňské úpravy rýže tak, aby se v ní snížil na minimum obsah arzenu. Tento polokovový prvek je totiž silný karcinogen, ve vyšších dávkách je velmi toxický a navozuje smrt. Rýže je přitom největším zdrojem arzenu v naší stravě. Ale odstranit tento prvek z pokrmu lze poměrně jednoduše. Stačí rýži vařit pět minut, pak scedit a dát vařit do nové vody.
Po pěti minutách se totiž naprostá většina arzenu uvolní z rýže do tekutiny. Pokud tedy rýži po této době scedíme, vylijeme většinu arzenu do odpadu. A stačí pak dovařit zrna v nové, čisté vodě doměkka.
„Touto metodou se sníží koncentrace arzenu v bílé rýži o čtyřiasedmdesát procent,“ tvrdí vědci z University of Sheffield, jejichž studii publikoval odborný časopis Science of the Total Environment.
Podle odborníků by člověk musel sníst denně více než tři kila bílé rýže, aby přijal tak vysokou koncentraci arzenu, která by akutně ohrozila jeho zdraví. Jenže pravidelná dlouhodobá konzumace rýže i v menších dávkách vede ke kumulativnímu účinku. Arzen se v těle hromadí a může působit jako karcinogen. Množství arzenu přijímaného stravou a jeho hromadění v těle lze zjistit analyticky rozborem vlasů.
A jak věda pohlíží na konzumaci bílé rýže?
Japonci, jejichž tradiční strava většinou obsahuje bílou rýži, patří k nejdéle žijícím lidem na planetě. Jak to, že oni se dožívají tak vysokého věku, zatímco ostatní podléhají infarktům či rakovině? Všechno začíná u stravy, a nejspíš i tady platí, že není rýže jako rýže.
Bílá rýže není nic jiného než mletá rýže s plevami, otrubami a klíčky. Tento proces mění chuť a vzhled rýže, čímž prodlužuje její trvanlivost. Po mletí uvedené potraviny, která má původ v tropických oblastech Afriky, Asie a Austrálie, obvykle ještě přichází leštění. Zpracovaná a rafinovaná rýže však není žádné terno.
Riziko diabetu
Studie ukazují, že jedinci, kteří konzumují bílou rýži nejméně pětkrát týdně, mají o 20 % vyšší pravděpodobnost vzniku diabetu typu 2. Největší nevýhodou by v tomto případě mohlo být strmé zvýšení hladin glukózy v krvi. Bílá rýže má také vyšší glykemický index, což riziko diabetu taktéž zvyšuje. Studie dospěly k závěru, že nahrazení bílé rýže celozrnnými sacharidy (včetně hnědé rýže) může být jednou ze strategií snížení rizika tohoto onemocnění.
Přírůstek hmotnosti
Ukázalo se, že jídelníček postavený převážně na bílé rýži zvyšuje míru obezity. Na druhou se stranu se tato potravina doporučuje při onemocnění žaludku nebo průjmech. To proto, že má nízký obsah vlákniny a pomáhá při zpevňování stolice. Obecně platí, že je snazší ji strávit, takže ji mají v oblibě hlavně pacienti s Crohnovou chorobou, zánětlivým onemocněním střev a ulcerózní kolitidou. S nízkým obsahem vlákniny se snižuje zátěž trávicího traktu a umožňuje jeho odpočinek a zotavení.
Podle odborníků tak platí, že bílá rýže není v omezeném množství špatná. Měla by se však konzumovat jednou za týden nebo dva.
Sledujte nás na sociálních sítích:
