Prostřít jen pro jednoho? To ale vůbec není zdravé. Chybějící společnost u stolu totiž může být důvodem vysokého cholesterolu i krevního tlaku. Jak to?
Samota je tak nějak v módě. Nevěříte? Z dat českého statistického úřadu vyplývá, že počet domácností, kde žije jen jeden člověk, během sedmi let vzrostl o 276 tisíc. Chcete-li to přepočítat na jinou a trochu konkrétnější „jednotku“, pak je situace taková, že zhruba každému čtvrtému tuzemskému obydlí vládne jednotlivec. Co na tohle uspořádání říkají odborníci?
Každá mince má dvě strany
Psychologové celou situaci komentují slovy, že ačkoli výhody párového soužití nikdo nepopírá, svoboda je pořád velkým lákadlem, a to nejen pro mladou populaci. V její souvislosti se mluví například o lepší finanční zajištěnosti, kvalitnějším spánku, pestřejším kulturním vyžití nebo širším okruhu přátel, s nimiž se dá podnikat spousta aktivit. Ano, možná to má něco do sebe, ovšem aby to nebylo zase tak růžové, určitá rizika tu přece jen jsou. A to hlavně, když jde o stravování! Co je špatného na tom, když se prostře pouze pro jednoho?
Klid může být v kuchyni na obtíž
Nedávná korejská studie, o níž informuje magazín Obesity Research & Clinical Practice, prokázala, že lidé, kteří jedí o samotě, mají o 45 procent zvýšené riziko obezity a o 64 procent vyšší pravděpodobnost metabolického syndromu. Ten se dá charakterizovat jako soubor nejrůznějších závažných faktorů, a to včetně snížené schopnosti využívat glukózu, neuspokojivé hodnoty cholesterolu i arteriální hypertenze. Metabolický syndrom pak sám o sobě výrazně nahrává rozvoji kardiovaskulárních chorob i diabetu. Vraťme se ale o krok zpátky – jak s ním souvisí chybějící společnost u stolu?
Jím, co chci
„Do své studie jsme zahrnuli téměř osm tisíc dospělých osob, přičemž jsme se zaměřili na jejich běžné návyky i životní styl. Zjistili jsme, že ti, kteří nežijí v žádném svazku, více inklinují k tučným a nezdravým jídlům, která postrádají pestrou výživovou hodnotu. Jejich stravovací vzorce byly oproti zadaným jedincům také hodně nepravidelné,“ vysvětluje spoluautorka studie a vědecká výzkumnice Annalijn Conklin, která se zabývá dietetikou a sociálními vztahy. To asi má jistou logiku…
Sledujte nás na sociálních sítích:
