Populární formou cvičení posledních deseti let se stal tzv. vysoce intenzivní trénink. Slibuje výrazné zlepšení fyzické kondice a posílení svalů během relativně krátkého časového úseku každý den. Cvičí se jen kolem dvaceti minut denně a střídají se velmi intenzivní pohybové prvky po dobu třiceti vteřin s relaxační fází po dobu dvou minut. Jenže tato metoda je k ničemu.
Třicet ku sto dvaceti
Systém třicet vteřin extrémně intenzivního cvičení a dvou minut odpočinku nevede ani ke zvýšení kondice a výdrže, ani k posílení svalů. Tvrdí to sportovní fyziologové z Liverpoolu, kteří provedli experimentální srovnávací měření.
Šedesát na šedesát
Cvičitelé HIIT kurzů by podle nich měli zásadně zrevidovat intervaly, v nichž své klienty trénují. Ze studie totiž také vyplynulo, že ačkoli metoda třicet ku sto dvaceti vteřinám je k ničemu, metoda šedesát na šedesát vteřin kondici, výdrž a sílu svalů zvyšuje. Tedy intenzivní cvičení šedesát vteřin střídané šedesáti vteřinami odpočinku má smysl.
Autoři z John Moores University v Liverpoolu testovali cvičení na skupině žen, které předtím necvičily. Rozdělili je do tří částí, jedna zůstala bez pohybu, druhá cvičila metodu HIIT v režimu třicet na sto dvacet a třetí v režimu šedesát na šedesát. Cvičení se ženy věnovaly třikrát týdně. Před, během a po skončení experimentu pak odborníci měřili jejich plicní kapacitu, pružnost cév, sílu svalů, výdrž při fyzické zátěži a celkovou fitness kondici.
„Náš výzkum dokazuje, že intenzivní cvičení během třiceti vteřin následované sto dvaceti vteřinami odpočinku nestačí na to, aby si srdce udrželo zvýšený tep. Dvě minuty jsou prostě příliš dlouho,“ tvrdí doktorka Hannah Church z Liverpoolu.
Sledujte nás na sociálních sítích:
