Syndrom suchého oka je jedním z nejčastějších problémů v oboru očního lékařství a jeho výskyt stále stoupá. Podle odborníků jím trpí až 3,5 miliony obyvatel ČR. Kromě dlouhodobé práce s počítačem, klimatizace či suchého prostředí v místnosti nebo vlivu životního prostředí (kouř, prach, vítr) se na potížích mohou podílet i jiné faktory.
Produkce slz se zároveň snižuje s věkem, mají na ni vliv hormonální změny nebo nervové poruchy, ale i některé léky, jako jsou například hormonální antikoncepce, léky na spaní, revma či diabetes. Syndromem suchého oka také často trpí lidé nosící kontaktní čočky. Zdravotní komplikace lze řešit omezením rušivých elementů, výrazně ale mohou napomoci i správné oční kapky.
Nedostatek slzného filmu
Lidské oko za běžných okolností za den mrkne více než 14 000 krát. Mrkání je zásadní pro zachování zdraví oka a jeho průběh je zajištěn tzv. slzným filmem, který se nachází na jeho povrchu. „Ten se mrkáním rovnoměrně roztírá po celém povrchu oka, rohovky a spojivky a zajišťuje tak lesk, průhlednost a ve výsledku dokonalou zrakovou ostrost. Udržuje povrch oka vlhký, hladký a čistý. Současně ale zajišťuje i výživu rohovky a chrání proti infekci,“ říká oční lékařka As. MUDr. Pavlína Skalická z 1. LF UK a VFN v Praze s tím, že pokud dojde k jakékoli poruše rovnováhy v tomto komplikovaném systému, trpíme syndromem suchého oka.
Zatímco v klidu mrkáme častěji, při soustředění se četnost mrkání snižuje. Proto jsou syndromem suchého oka ohroženi například studenti, čtenáři nebo řidiči aut, stejně tak lidé, co pravidelně sledují televizi. Při takových aktivitách se četnost mrkání snižuje až na pouhých osm mrknutí za minutu, což na dostatečné zvlhčení oka nestačí.
Trápí i vás syndrom suchého oka?
K hlavním příznakům ukazujícím na syndrom suchého oka patří pocit unavených až bolavých očí, pocit tlaku v nich, pálení, řezání, nebo svědění, nezřídka i nadměrné slzení. Tyto příznaky je podstatné zachytit v počátcích a začít je řešit, aby se nevyvinuly v závažnější komplikace.
Syndrom suchého oka může vést nejen k nepříjemným pocitům a tlaku v očích, ale v závažnějších případech až k bolesti hlavy, zvýšené citlivosti na světlo, slepeným víčkům a rozmazanému a rozostřenému vidění. V extrémních případech, při neléčeném stavu, může syndrom suchého oka skončit dokonce narušením očního povrchu a poruchou zraku. Proto odborníci doporučují obtíže řešit neprodleně.
Možnosti léčby syndromu suchého oka
Při léčbě syndromu suchého oka je zásadní kompenzovat nedostatek přirozeného zvlhčení jeho povrchu, proto je jeho základem náhrada nedostatečného množství slzného filmu tzv. umělými slzami neboli očními kapkami. „Doporučujeme vždy pravidelnou aplikaci umělých slz a frekvence se řídí stupněm postižení povrchu oka. Není vhodné, aby pacient kapal ve chvíli, kdy se nepříjemné potíže objeví. Cílem léčby je totiž předcházet symptomům a zlepšit tak komfort pacienta,“ radí oční lékařka.
Podle čeho vybrat umělé slzy?
Ideální umělé slzy obsahují látky, které jsou oku vlastní a přirozeně se nacházejí v slzném filmu. Zároveň neobsahují konzervační látky, které mohou již podrážděné oči dále dráždit, způsobovat alergické reakce, narušovat lipidovou vrstvu slzného filmu apod. Ideální umělé slzy mají také dlouhou dobu použitelnosti i po otevření, takže je nemusíte za pouhých pár dnů vyhodit do koše.
Na co se při výběru umělých slz zaměřit?
- Je přípravek v očích dobře snášen?
- Omezuje vidění? (Rozmazává či zamlžuje?)
- Obsahuje konzervační látky?
- Má dostatečně dlouhou dobu použitelnosti?
Sledujte nás na sociálních sítích:
