Neurologové z New Yorku tvrdí, že epidemie demence u současných stárnoucích generací je možná způsobena také nadměrnou konzumací soli. Výzkum zmíněných autorů naznačuje, že nadbytek soli ve stravě vede k akumulaci toxických usazenin na neuronech, které způsobují právě rozvoj demence.
V řízených experimentech s hlodavci neurologové z New Yorku prokázali, že trojnásobné množství soli v potravě vedlo k výraznému nárůstu tau bílkovin na neuronech. A následně k rozvoji Alzheimerovy choroby.
Sami autoři z Cornell University však tvrdí, že zatím to prokázali jen u laboratorních hlodavců a nemůžou tedy jasně tvrdit, že to samé platí u člověka.
Výsledky jejich studie však publikoval prestižní vědecký časopis Nature.
„Náš výzkum identifikuje dosud neznámou dráhu spojující stravovací návyky a zdraví kognitivních funkcí. Výsledky našeho výzkumu naznačují, že vyhýbáním se stravy bohaté na sůl lze udržovat dobré kognitivní funkce mozku do vysokého věku,“ tvrdí profesor Costantino Iadecola.
Sůl jako tichý zabiják
Přední specialisté si dlouhodobý a nadměrný přísun tolik zneužívaného ochucovadla spojují s celou řadou vážných potíží, zejména poruchami jater a ledvin. Podle nich se však nejeden vyznavač soli potýká i s vysokým krevním tlakem, odvápněním kostí, kožními vyrážkami, poruchou látkové výměny nebo revmatismem. Častým důsledkem je prý i selhání organismu – a to už jde vážně do tuhého.
„Solný limit"
Z odhadů expertů vyplývá, že Češi bezpečný „solný limit“, překračují až trojnásobně. A to je velmi alarmující skutečnost. Sůl náš organismus skutečně potřebuje, ale mnohem méně než si myslíte. Přibližně na každou porci jídla připadá jedna malá špetka soli. Doporučená denní dávka soli, je malá lžička, tedy 5 g, což odpovídá 2 g sodíku. Pokud jste zvyklý hodně solit, budou pro vás začátky zřejmě těžké, proto je lepší sůl ubírat postupně. Při nedostatku soli se můžete cítit slabí, při nadbytku máte zase větší pocity žízně.
Sledujte nás na sociálních sítích:
