Nevíte, co s načatým odpolednem? Zkuste něco nakreslit, nebo si složit puzzle. Tím razantně zatočíte se stresem, podpoříte motorické dovednosti a podstatně snížíte riziko duševních poruch. Navíc zabojujete proti zapomnětlivosti!
Co se týká stresu jakožto nechvalně známé vizitky dnešní doby, není pochyb o tom, že jeho temná stránka je pořádně škodlivá. V jeho souvislosti se nejčastěji mluví o depresích, vyšším riziku srdečních chorob, záchvatech paniky i třesu rukou. Dlouhodobá psychická zátěž negativně ovlivňuje také funkce trávicího a reprodukčního systému, přičemž poskytuje příhodné podmínky pro vznik diabetu, nespavosti a bolestí hlavy. Jak se bránit? Lékaři radí najít si nějakou zálibu, což je prý ta nejlepší „terapie“. Jenže čemu se ve volných chvílích věnovat? Tyhle činnosti prospějí duši i tělu!
Malování. Proč vlastně ne?
Naposledy jste štětec, úhel nebo obyčejné pastelky vzali do ruky někdy na střední škole? Vůbec neškodí si to zopakovat. Poznatky americké studie publikované v magazínu Western Journal of Medicine prokázaly, že malba posiluje paměť, pozitivně ovlivňuje motorické dovednosti a spolehlivě zamete s nervozitou i úzkostí. Vyjádření svých pocitů tímto uměleckým způsobem podle expertů zabírá podobně jako antidepresiva! A ne, nikdo od vás nečeká dokonalé zátiší či věrný portrét, klidně si můžete jen tak „čmárat“, protože každý tah barvou se počítá.
Skládání puzzle, zábava pro každou generaci
Namítáte, že by vás milion rozházených dílků určitě přivedlo k šílenství? Právě naopak. Odborníci tuto odpočinkovou aktivitu vnímají jako báječnou prevenci demence i Alzheimerovy choroby, která
„procvičí“ hlavu jako máloco. Při skládání obrazu totiž dochází v mozku k zapojení obou jeho hemisfér. Levá strana je analyticky založená, proto se všechny jednotlivé kusy snaží spojit logicky. Pravá hemisféra jakožto kreativní část zase na jednotlivé dílky pohlíží jako na obraz, zatímco pracuje spíše intuitivně. To nenechá zahálet jedinou mozkovou buňku!
Piště si. Cokoli vás napadne
V dnešní době počítačů, které se pomalu vejdou do kapsy, je rukopis už poněkud „retro“. A to je škoda pro nás všechny. Tedy alespoň tak by averzi k papíru a propisce shrnula americká psycholožka Karin James z Indianské univerzity. Ta se domnívá, že psaní vlastní rukou vede k větší slovní zásobě, ovšem dá se jím vylepšit i myšlení, učení a celkové chápání informací. Je úplně jedno, zda zápisník zaplníte denními zážitky, básničkami či povídkami, tak či tak pořádně podpoříte kognitivní funkce.
Sledujte nás na sociálních sítích:
